Bývalý člen Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek a bývalý předseda TOP 09 se na sociální síti X vyjádřil ke sporu lichtenštejnské rodiny s Českou republikou o vrácení jejich majetku. „Zcizení dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Lichtensteinů, patří bezesporu k temným momentům naší historie,“ uvedl svůj příspěvek Kalousek.
Jedná se například o zámky v Lednicích a Valticích. Lichtenštejnové doposud u českých soudů neuspěli. O své majetky přišla rodina na základě Benešových dekretů pro kolaboraci s nacistickou okupační mocí.
Datum 25. února 1948 stanovené v roce 1991 zákonem pro restituce však považuje za rozhodné a neprolomitelné. „V těžké a komplikované politické diskusi bylo však v r. 1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum 25. 2. 1948. Podle mého názoru je politickým rozhodnutím neprolomitelné,“ napsal.
Pokud by se tento spor začal zvažovat, mohlo by to podle jeho názoru dát prostor pro otevření i dalších kontroverzních případů před rokem 1948. Rozhodnutí o tom, komu patří náhrada za křivdu, náleží podle jeho názoru nezávislému soudu, nikoli politické reprezentaci. „O tom, zda někomu z tohoto období náleží náhrada za způsobenou křivdu, může rozhodnout jen nezávislý soud, ne už ta či ona politická reprezentace. Ponechme proto tato rozhodování na soudech a nesnažme se o subjektivní politická řešení, která nikdy nemohou být stoprocentně spravedlivá,“ vyzval Kalousek.
Zcizení dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Liechtensteinů patří bezesporu k temným momentům naší historie.
— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) November 7, 2023
V těžké a komplikované politické diskuzi bylo však v r.1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum 25.2.1948.…
Někteří členové politické reprezentace nedávno podpořili návrh lichtenštejnské rodiny na řešení sporu. Rodina požaduje vytvoření společného fondu, kam by český stát vlastnická práva na požadované majetky převedl. Fond by pak řídila správa s českými i lichtenštejnskými členy. Toto řešení podporuje i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh dále přivítal i bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Sám prezident České republiky Petr Pavel na začátku října uvedl, že tento spor řešil se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou, přičemž ta po setkání uvedla, že Pavel jí prozradil, že by „bylo nejlepší uzavřít dohodu“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Kroutilová
