Úvodní otázka patřila tomu, zda má Drábová noční můry o jaderné katastrofě. „Nemám. Já spím málo, ale zato velmi tvrdě. Já se probouzím v takové fázi, že si žádný sen nepamatuji," řekla Drábová. Ze situace kolem záporožské jaderné elektrárny však mívala denní můry.

„Protože tam opravdu od 4. března 2022 visel průšvih na vlásku, on stále visí. Ale ta pravděpodobnost se podstatně snížila, protože 13. září 2022 byl odstaven poslední pracující blok. Od té doby jsou všechny ty bloky odstavené a u té jaderné elektrárny, když uvažujete o tom, co by mohlo nastat, jaký ošklivý scénář, tak vždycky nejvíc záleží na tom, jestli se ta událost, ta havárie stane za provozu toho reaktoru, tak to bylo v Černobylu, nebo jestli dojde k úniku roztěsnění všech těch bariér brzy po odstavení toho reaktoru. A pak ta velikost toho úniku a i jeho pravděpodobnost velmi prudce klesá," sdělila Drábová.

„Dneska si můžeme říci, že v těch blocích na Záporoží, to, co by způsobilo největší ohrožení okolí a největší následky, už se vlastně rozpadlo. Ty radionuklidy mají tak krátké poločasy rozpadu, že už tam je množství, které je významně, významně nižší, než kdyby to bylo hodiny nebo dny po nějakém porušení té integrity," dodala.

Určitá míra nejistoty nad záporožskou jadernou elektrárnou však stále visí. „Ono kdyby, nebudeme si moc hrát na kdyby, ale kdyby někoho napadlo, jako že si myslím, že to nikoho nenapadne, protože takový šílenec není ani Putin a ta jeho skvadra. Kdyby někoho napadlo do té elektrárny praštit Iskanderem nebo Kalibrem, tak tam k úniku radiace dojde," zmínila. Bloky v záporožské jaderné elektrárně jsou odstavené a jde o to je chladit, dodala.

„V současné době ten nejhorší scénář znamená únik radionuklidů, který by vyžadoval ochranná opatření pro obyvatele někde do vzdálenosti 30-50 km. A tedy v žádném případě Evropa, ale dokonce ani Rostovská část Ruska není ohrožena z hlediska záření. To, co by ale nastalo, a to si můžeme být jisti, je další masivní uprchlická vlna, protože ti lidé by tam nezůstali," dodala.

Řeč byla i o tzv. jaderné renesanci v Evropě. „Uplynulé tři roky nás hodně vyučily a já si myslím, že je to dobře, protože nás naučili přemýšlet o energetice. A přemýšlet o energetice jako o základu fungování státu. Tak to je. To je naprosto strategická oblast. A také trochu postavili na zem ty velmi ambiciózní úvahy a plány, co se týká Green Dealu. Green Deal je dobře. Principy Green Dealu nebyly zpochybněny, ale to, co já vidím jako velké plus, jsou dvě věci. Jednak více realismu, jakými metodami a v jakém čase se dá těch cílů dosáhnout, a ten druhý: Evropa si uvědomila, že uhlíkovou neutralitu do roku 2050 bez jádra nedá," řekla.

Závěrem pak Drábová hovořila o česko-francouzském jaderném fóru, kterého se zúčastnil i prezident Francie Emmanuel Macron. O čem s ním Drábová hovořila? „Pan prezident Macron měl výborně připravenou závěrečnou řeč na tom česko-francouzském jaderném fóru. Nicméně byl skvěle připraven, co se týká otázky priority bezpečnosti. Pan prezident několikrát vyzdvihl to, že náš dozor - a zmínil i SÚJB - je velmi cenným partnerem," dodala Drábová.