Hosty pořadu byli člen Greenpeace Jan Rovenský, expremiér Česka Mirek Topolánek a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Doba uhelná pomalu končí, to je jednoznačné. O tom, kdy to bude, jestli to bude v roce 2035, 40, 45, o tom by měly právě rozhodnout ty scénáře, protože jednoznačně říkáme, když se řekne A, musí se říct i B. Každá ta varianta bude spojena s nějakými zásadními dopady na regiony, na cenu energií, hlavně na soběstačnost České republiky, energetickou; my se nechceme dostat do pozice, že budeme, řekněme, závislí na dovozu elektrické energie,“ sdělil úvodem pořadu ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Když se dneska podíváte na ty předběžné bilance, které existují, tak kdybychom dneska nakrásně se rozhodli, že zavřeme hnědouhelné bloky v roce 2030, tak jenom z toho, co tam dneska na uhelné komisi padlo v těch prvních analýzách, tak bychom zhruba třetinu spotřeby elektrické energie neměli krytu, to znamená, musí tam být jasná náhrada, nesmíme zůstat závislí na dovozu,“ dodal Brabec.
„Pan ministr už řekl, že vždycky musíme vědět, když odstavíme nějaký zdroj, v tomto případě uhelný, čím ho nahradíme, kdy ho nahradíme a kolik to bude stát. Každá vláda a moji nevyjímaje, když neumí hnout s nějakým problémem nebo chce kolem toho vytvořit mlhu, tak vytvoří komisi. Není to o těch scénářích. Je to o tom, jak postupně bude docházet ke konverzi uhelné nebo výroby elektřiny z uhlí, jenom si představme, že po směrnici o průmyslových emisích bude v roce 2021 nebo 2022 odstaveno asi 2 000 MW,“ oponoval Brabcovi Topolánek, který po odchodu z politiky působil v dozorčí radě jedné z uhelných elektráren.
Podle jeho slov bychom si měli vyjednat co nejpružnější prostor od Evropské unie. „Protože ta doba uhelná začíná končit, všichni s tím počítají, jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu toho zdroje s uhlím, konvertují do plynu, nebo případně do biomasy, nebo odpadu a podobně, to znamená, myslím si, že určení scénáře bude zase jenom umělý krok jako všechny scénáře, které doposud byly tady schvalovány,“ dodal.
„Česká republika v posledních 10 letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Jsme sedmý největší vývozce elektřiny na světě. A když vezmeme výrobu elektráren, tak kdybychom zítra třetinu z nich zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit. Takže tu třetinu můžeme zavřít klidně hned nebo v roce 25. A ty zbývající 2/3...“ horoval Rovenský
Topolánek se následně také přiznal k tomu, že je velkým přítelem jaderné energetiky. „Jediný problém, který vidím u Dukovan, je za prvé určité otálení s tím procesem, tam bude muset dojít k finančnímu modelu, institucionálním změnám ČEZu jako vlastníka a tak dál, nicméně pro mě největší problém je, že ta cena, pokud bude srovnatelná například se stávající britskou, nebo ta ve výstavbě, která je trojnásobná, než je ta uvažovaná naše, může znamenat takové zvýšení ceny elektrické energie, že je třeba těm lidem korektně říct, je to sice dobře, my tím budem plnit ty cíle snižování CO2, ale bude dražší elektřina. Pokud ty platby za případnou nerealizaci, platby za CO2, za emise nebudou porovnatelné. Je to velká diskuse, nezávidím vládě ten úkol, řekl bych, že ta nejvhodnější doba už je za námi, ale my potřebujeme ten pátý blok Dukovan právě proto, abychom udrželi tu jadernou flotilu minimálně v té výši, v jaké je dnes. Takže já jsem pro, ale je třeba vědět, že to bude něco stát,“ podotkl.
Brabec se pak také vyjádřil k otázce, zda se jaderné bloky stihnou postavit včas. „Je to ambiciózní scénář, ale není nerealistický. Vy víte, taky jste o tom několikrát informovali, že ta představa je taková, že se, obrazně řečeno, kopne do země v roce 2029 nebo nejpozději v roce 2029 a v roce 2036, 37, řekněme 36, by mělo být hotovo. Je pravda, že když se dneska podíváme na ty vzory evropské, ono se toho zas tak moc nestaví, a nepočítáme tedy to, jak rychle se staví třeba v Číně, tomu se asi nepřiblížíme, tak je to opravdu docela ambiciózní scénář, ale není nerealistický. Musí se skutečně udělat ještě ta příprava v roce 2022, nejpozději by teda měl být vybrán dodavatel plus nějaké další kroky, EIA, tu dneska máme připravenou, ale nesmíme zapomenout na takovou relativně, třeba jako ale opravdu ve velkých uvozovkách drobnost, že ono taky bude potřeba, řekněme, obnovit to, aby byly k dispozici ty 4 bloky Dukovan, tedy aby mohly být v provozu ne jenom po roce 2025, ale i po roce 2035, a takže ano, je to ambiciózní scénář, víme to a děláme maximum kroků k tomu, aby už se nic nezdržovalo,“ dodal závěrem Brabec.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef