Hostem Prostoru X, tedy rozhovoru Čestmíra Strakatého s hostem, byla ekonomka, vysokoškolská pedagožka a členka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ihned na začátku se řešil výrok rady, že veřejné finance jsou neudržitelné. „Co je špatně teď s veřejnými financemi?“ zeptal se moderátor. „Oproti té zprávě z loňska a z předloňska se ten závěr vlastně nezměnil,“ připomněla docentka. „Říká to, co se bude dít, pokud se nepřijmou co nejrychleji opatření, která by adaptovala penzijní systém na stárnutí populace tak, co se stane za nějakých dvacet, třicet let. V současné době to s těmi veřejnými financemi nevypadá tak zle, dokonce jsme měli jedny z nejzdravějších veřejných financí v celé Evropské unii, ovšem současně máme skoro ten nejhorší demografický výhled, demografickou projekci, výzvy se stárnutím populace, a to se začne promítat někdy po roce 2030 do těch veřejných financí,“ vysvětlila Zamrazilová. Prý si to lze představit tak, že nyní připadá jeden senior v důchodovém věku na tři práceschopné osoby. Přibližně za čtyřicet let by to měly být již necelé dvě práceschopné osoby na jednoho seniora.

Celý rozhovor ZDE:

„Co toto může vlastně znamenat? Může to vést až k nějakému kolapsu důchodového systému?“ zeptal se Strakatý. Zamrazilová odpověděla, že ke kolapsu to nepovede, že oni jen říkají, že by kolaps hrozil pouze, pokud by se nic oproti současné situaci nezměnilo, ale něco se nejspíše změní. „Je samozřejmé, že když je těch vydělávajících méně, tak buď se musí zvýšit jejich odvodová zátěž, anebo se musí snížit ten náhradový poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Samozřejmě že se bude zvyšovat i vládní dluh. Ono jde o to, aby se ten vládní dluh nezvyšoval natolik, aby nenarazil na tu dluhovou brzdu, kterou máme ve výši 55 % HDP,“ objasnila docentka.

Strakatý poté citoval z té zprávy, kde bylo psáno, že se jednotlivé body oproti minulým letům zhoršily. Prý to je pravda a částečně za to může pandemie koronaviru. Navíc v radě ještě nepracovali s pětisetmiliardovým deficitem státního rozpočtu, neboť ten ještě nebyl schválen čili tam pracovali se schodkem tří set miliard. To by mělo znamenat zadlužení okolo čtyřiceti procent HDP. To samotné by prý nebylo tím nejhorším. Vláda si však dle Zamrazilové uvolnila rozpočtová pravidla. „To první základní pravidlo je strukturální deficit. Můžeme si ho jednoduše představit jako deficit veřejných financí, který má být na 1 % HDP. Trvale si vláda rozvolnila na 4 % HDP v roce 2021. 3,5 % v roce 2022 a potom s každým rokem snížení o půl procentního bodu s tím, že na tu původní zákonem danou hodnotu bychom se dostali v roce 2027. Pokud by vláda tyto výdajové rámce vyčerpala v plné výši, pak bychom se během sedmi let k té dluhové brzdě přiblížili,“ varovala Eva Zamrazilová. Náraz na dluhovou brzdu pak znamená to, že se musí předělat státní rozpočet tak, aby byl vyrovnaný. To se má týkat i místních samospráv jako kraje a obce. Dle Zamrazilové by mohla vláda porušit i dluhovou brzdu, to by však dle ní mohlo znamenat to, že by se nám zhoršila situace na finančních trzích a zvýšila by se riziková prémie na státních dluhopisech.

„Paní ministryně financí Schillerová na závěry vaší zprávy říká, že strašíte a že byste s touto zprávou neměli přicházet v době bezprecedentní krize, právě v souvislosti pandemií koronaviru. Nemá pravdu?“ zeptal se Strakatý. „Bohužel pěkně, my tu zprávu musíme vypracovávat každý rok a předkládat ji poslanecké sněmovně. To je náš hlavní zákon a úkol. Vloni jsme jasně řekli, že zpráva bude vždy vycházet během měsíce června, takže my prostě zákonné úkoly porušovat nebudeme. Navíc to jsou objektivní skutečnosti a jestliže se někomu nelíbí, tak za to my opravdu nemůžeme,“ objasnila docentka.