Církve zažívají časy hojnosti, ale šetří pro budoucnost. Od státu už dostaly první dvoumiliardovou splátku z paušální náhrady za nevydaný majetek a přišla i každoroční dotace na platy duchovních ve výši 1,5 miliardy korun. Deník Právo zjišťoval, jestli příliv peněz ovlivnil platy kněží, a ukázalo se, že nikoli.

Největší díl prý církve daly do finančních fondů, část se vyčlenila na opravy památek a budov a část peněz dostala charita a školství. Na platy údajně nezbylo nic.

Církve se totiž snaží hospodařit tak, aby až se přestanou vyplácet náhrady, měly dostatek finančních prostředků na svou činnost.

Peníze se nemohou projídat

„Současní duchovní nemohou projídat platy svých nástupců, to je filozofie, na které stojíme. Dokud nám stát nevrátí majetky, tak se situace, bohužel, zatím nemůže zásadně změnit,“ řekl Právu biskupský sekretář Tomáš Holub.

Stejný názor je podle deníku slyšet i z ostatních katolických diecézí. „Faráři ani biskupové si nepolepšili, protože si nemůžeme dovolit obdržené peníze, obrazně řečeno, projídat,“ uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Právo konstatuje, že mzdy duchovních jsou stále pod obecným průměrem. V roce 2012 byl prý státní příspěvek na jeden plat 16 tisíc korun hrubého, zatímco průměrná měsíční mzda v ČR je nyní 24 836 Kč. Některým duchovním prý ale církve na platy přispívají. Kardinál Dominik Duka na jaře zveřejnil svůj příjem, který činí 23 710 korun hrubého.

Nejmladší duchovní mají nejnižší příjmy

Právo zjistilo, že podobně jako katolická církev se zachovaly i ostatní církve nebo náboženská společenství. Československá církev evangelická prý na květnovém synodu rovněž rozhodovala o platech. „Synod přijal nový platový řád, který bude platit od příštího roku, ale řekl, že na platy půjde stále stejná suma, jaké jsou státní dotace,“ uvedl pro Právo synodní senior ČCE Joel Ruml. Případné nalezené prostředky prý chtějí rozdělit mezi mladší duchovní, jejichž platy jsou nejnižší a pohybují se okolo deseti tisíc.