Brzy po včerejším oznámení prezidentské kandidatury Andreje Babiše začali političtí komentátoři spekulovat o tom, jaký dopad bude mít expremiérovo rozhodnutí na podobu volební kampaně, která se nyní dostává do své horké fáze. Řada z nich se domnívá, že Babišova účast v bitvě o Hrad učiní kampaň agresivnější a vyhrocenější, přičemž senátorka Miroslava Němcová dokonce prohlásila, že naši společnost čekají „dva měsíce hnusu“. Mluví se také o tom, že hlavním tématem prezidentských voleb bude spor Babiš vs. Antibabiš.

Nyní se do debaty vložil i ekonom a bývalý politik Ivan Pilip, který tvrdí, že má informace o volební strategii, s níž prý počítají Babišovi poradci pro druhé kolo. „Podle neověřených informací od lidí blízkých kampani AB spoléhají na to, že do 2. kola půjde proti P. Pavlovi. Tématem tak přestane být Babišova předlistopadová minulost a AB se zaměří na prohlubující se ekonomickou krizi a její dopady na občan, a tím je zmobilizuje k volbám,“ napsal na svůj twitterový účet někdejší ministr financí a přední inscenátor tzv. sarajevského atentátu.

1/4 Podle neověřených informací od lidí blízkých kampani AB spoléhají na to, že do 2. kola půjde proti P. Pavlovi. Tématem tak přestane být Babišova předlistopadová minulost a AB se zaměří na prohlubující se ekonomickou krizi a její dopady na občany, a tím je zmobilizuje k volbám.

— Ivan Pilip (@ivan_pilip) October 30, 2022

„Zároveň počítá s další diskusí o minulosti PP (kterou jistě bude přiživovat) a že část voličů z demokratického tábora nakonec zůstane ve 2. kole doma, protože nebude chtít ‚volit ze dvou komunistů‘. Jeho voliči budou naopak mobilizovaní kampaní a ekonomickou situací,“ domnívá se Pilip. Že plánuje svou kampaň založit na kritice politiky vlády Petra Fialy s akcentem na probíhající ekonomickou krizi, naznačil Babiš včera při oznámení své kandidatury, které zdůvodnil slovy: „Musím říct, že od momentu, kdy jsem vstoupil do politiky, tak jsem měl a mám jediný cíl, aby se lidem v naší zemi žilo líp, a když vidím, jak nefunguje vláda České republiky a jak málo pomáhá lidem, jak je neakční, jak pomalu pomáhá, tak jsem se nakonec rozhodl do toho jít.“

2/4 Zároveň počítá s další diskusí o minulosti PP (kterou jistě bude přiživovat) a že část voličů z demokratického tábora nakonec zůstane ve 2. kole doma, protože nebude chtít "volit ze dvou komunistů". Jeho voliči budou naopak mobilizovaní kampaní a ekonomickou situací.

— Ivan Pilip (@ivan_pilip) October 30, 2022

Babišovu účast ve druhém kole považují politologové za vysoce pravděpodobnou vzhledem ke skutečnosti, že si lídr hnutí ANO udržuje dlouhodobě stabilní voličské jádro, které tvoří kolem 30 % českého elektorátu. Že by se proti expremiérovi mohl ve druhém kole postavit právě Pavel, naznačuje řada průzkumů. Ty někdejšího aspiranta komunistické rozvědky a později vysokého funkcionáře NATO dosud favorizovali oproti dalším kandidátům, kteří zatím ohlásili zájem usilovat o nejvyšší ústavní funkci ve státě.

Právě předlistopadová minulost obou kandidátů je dlouhodobě zdrojem kontroverze ve veřejném prostoru. Babiš, který je ve svazcích Státní bezpečnosti veden jako agent pod krycím jménem Bureš, svou vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policií popírá a o věci vede mnohaleté soudní spory. Letos v červnu Krajský soud v Bratislavě zamítl Babišovu žalobu na slovenský Ústav paměti národa, který expremiéra mezi agenty StB eviduje. Babiš proti rozsudku podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Petr Pavel pro změnu navštěvoval elitní školu komunistické vojenské rozvědky určenou pro výchovu budoucích zpravodajců, kteří byli nasazováni do západních zemí jako špioni vykonávající výzvědnou činnost. Ačkoli Pavel tvrdí, že jeho záměrem bylo stát se vojenským diplomatem, a nikoliv špionem, jeho někdejší spolužák Pavel Beneš tuto verzi rozporuje: „Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy.“

Pavlův spolužák z vojenské školy Beneš také Právu sdělil, že jej Petr Pavel jakožto funkcionář KSČ ještě v září roku 1989 vyslýchal kvůli protirežimním výrokům, které se daly považovat za projev sympatií s disentem. Pavel toto tvrzení odmítá a označuje ho za „spekulaci bez důkazů“. Server Echo24.cz však poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel svá vyjádření o své předlistopadové armádní a komunistické stranické kariéře v minulosti mnohokrát změnil.

Pavel byl svými nadřízenými v Československé lidové armádě chválen jako velmi schopný a ideologicky uvědomělý voják. „Kpt. Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni. Má dobré znalosti marxismu-leninismu a dokáže je uplatnit ve své práci“, píše se v posudku z roku 1987 podepsaném podplukovníkem Jiřím Sudským, který navrhuje Pavlovi udělit medaili Za službu vlasti.

Muž, který byl původně připravován na roli špiona nasazeného na Západě v týlu nepřítele socialistického bloku, však nakonec po změně geopolitické orientace naší republiky udělal kariéru v Severoatlantické alianci, v jejíchž strukturách se vypracoval až na pozici předsedy vojenského výboru NATO.

Babiš i Pavel byli před listopadem 1989 oba členy Komunistické strany Československa. Z tohoto důvodu je za nepřijatelné kandidáty na post hlavy státu v minulosti označil mimo jiné bývalý ministr financí a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který oba jmenované exkomunisty označil za „prominentní spratky.“

Ne všichni prezidentští kandidáti však sdílejí stejný životní příběh. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura již vícekrát podotkl, že předlistopadová minulost Pavla a Babiše je ve značném kontrastu s tím, jak tuto dobu strávil kandidát SPD Jaroslav Bašta.

„Z hlediska životopisů kandidátů se to vyjasnilo. Petr Pavel byl školen na agenta StB, a pak je tady Andrej Babiš, u kterého není jasné, zda agentem byl… Za sebe říkám, že budu volit kandidáta SPD Jaroslava Baštu. Ten byl v době normalizace politickým vězněm, chartistou a nikdy neohnul páteř,“ hodnotil Okamura oznámení Babišovy kandidatury pro CNN Prima NEWS.

Podle Paměti národa kandidát SPD Jaroslav Bašta již v prosinci roku 1976 podepsal Chartu 77 a „aktivně se podílel na práci v disentu“. Za protirežimní aktivity byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 odsouzen na dva a půl roku vězení.

Tím, že nebyla členkou KSČ, se chlubí také Danuše Nerudová. „Mám čistý štít a netáhnu si s sebou komunistickou minulost,“ říká kandidátka podporovaná vládní koalicí Spolu. Nerudové bylo v době sametové revoluce a pádu komunismu 10 let.