Podle některých zdrojů Ukrajinci již zahájili protiútok u Chersonu. Landovský zatím zlom v této válce neočekává. „Moc bych si to přál. Přál bych si, aby Ukrajinci dosáhli nějakých výrazných úspěchů, bohužel to nějak vysoce pravděpodobné v tuto chvíli nevidím. Obě strany mají naprosto neslučitelné cíle,“ řekl aktuálně k rusko-ukrajinskému konfliktu.

„Situace je velice napjatá a ty síly jsou velice vyrovnané. Jsme ve fázi opotřebovávací války. Je velmi dobře, že je Ukrajina schopna rozhýbat své úsilí a je jednotná v tom, že je nyní potřeba provést ofenzivu,“ pokračoval.

Záznam celého rozhovoru najdete ZDE.

Ukrajina má podle Landovského předpoklad být úspěšná díky vysoké bojové morálce po pokračující pomoci Západu v dodávání techniky. Rusko podle něj Ukrajinu velice podcenilo. „Rusko proto nyní adaptuje svou strategii na poslední vývoj na bojišti,“ doplnil.

Věnoval se také kritické situaci u jaderné záporožské elektrárny. Přicházely informace o tom, že Rusové ostřelují města v blízkosti Záporoží.

Jak velké nebezpečí pro NATO představuje právě jaderná elektrárna jako součást války? „Představuje nebezpečí nejen pro NATO, ale pro celý svět. Každá jaderná situace má obrovský psychologický dopad. To, že Rusko drží pracovníky té elektrárny jako rukojmí, velmi zvyšuje napětí a veškerá rizika.

Je to obrovská elektrárna s velkým strategickým dopadem, je schopna dodávat elektriku na Krym, ale zároveň je velmi křehká, protože je na břehu Dněpru, bere z něj vodu. Jakýkoliv útok třeba na rozvodné sítě ji odstřihne od proudu. Ta situace je vážná jako cokoliv, co se týká jaderné oblasti,“ zdůraznil Landovský, podle kterého válka hned tak neskončí.

Stranou nezůstalo ani rozšiřování Severoatlantické aliance. Míří do ní Švédsko a Finsko. V Poslanecké sněmovně i v Senátu již prošly klíčové dokumenty, i prezident Zeman zřejmě připojí svůj podpis.

Může se celý proces zadrhnout podle Landovského na Turecku, které chce po Finsku a Švédsku vydání lidí, které považuje za teroristy? „To se brzy dozvíme. Ten turecký otazník se brzy změní ve vykřičník a budeme čekat, jak se Turecko zachová. Já ale pořád věřím, že se takto výhodná a důležitá věc nakonec podaří realizovat,“ míní. Švédsko i Finsko deklarují, že s Ankarou budou jednat.

Také Ukrajina má podle Landovského dveře do NATO „otevřené“. „Bude je mít otevřené, každá evropská země má šanci vstoupit do Aliance, pokud s tím souhlasí její členové a ona sama,“ poznamenal.

Co se týká hledání nového šéfa NATO, mohla by jím být žena? „Byli tu kandidáti i z východního křídla, objevily se i ženy. Například estonská prezidentka. Bude to velká debata. Máme jistotu, že to nikdy nebude občan Spojených států. Je třeba, aby nový šéf oplýval lidsky vlastnostmi a schopnostmi, které vždy umožní najít konsenzus. Musí to být především vynikající mediátor a člověk, který je i státnicky schopen zvednout telefon a zavolat hlavě jiného státu a na něčem se s ním domluvit,“ uvedl stálý představitel ČR při NATO, že to bylo forte generálního tajemníka Stoltenberga.