Klaus to řekl po dnešním jednání se svým srbským protějškem Borisem Tadičem, který je v ČR na pracovní návštěvě. Podle Tadiče si Srbsko od členství v EU slibuje větší stabilitu a ekonomický růst. Zopakoval nicméně, že pokud jde o Kosovo, Srbsko nezávislost této své bývalé provincie neuzná.

"Mám plné pochopení pro ambice Srbska stát se co nejdříve členem EU. Byl bych velmi rád jakkoliv nápomocen, ale EU má velmi mnoho důvodů zabývat se sama sebou a ne další zemí," řekl Klaus ČTK. Unie podle něj musí řešit své vlastní problémy, měla by si ale najít čas i na jednání o vstupu Srbska.

Srbsko doufá, že se brzo stane kandidátskou zemí EU poté, co zadrželo poslední dvě z mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v době válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie v 90. letech - Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče. Obviněni jsou z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.

Kosovo jako zdroj komplikací

Vztah Srbska s klíčovými zeměmi EU, které nezávislost Kosova uznaly, ale nadále komplikuje situace v této bývalé jihosrbské provincii. Napětí v oblasti obývané převážně srbskou menšinou se vyhrotilo na konci července, když se Priština pokusila získat kontrolu nad dvěma hraničními přechody se Srbskem. Tadić v médiích uvedl, že se Srbsko nestáhne ze severního Kosova, i kdyby to mělo zablokovat jeho oficiální kandidaturu na členství v EU. 

"Srbsko Kosovo a jeho nezávislost neuzná, dokud jsem prezidentem. A nevěřím, že tak učiní kdokoliv po mně," řekl dnes Tadić po jednání s Klausem na zámku v Lánech. Klaus k Srbskému postoji ohledně Kosova poznamenal, že nemá sebemenší ambici jiné zemi radit, nebo ji tlačit k nějakému řešení. "Já bych plně spoléhal na to, že se ta země sama dobře rozhodne, co má dělat," řekl.

Bělehrad je nicméně pro pokračování rozhovorů s Prištinou, podotkl Tadić. Odmítl ale požadavek, aby kosovské území opustily srbské instituce. Podle něj tyto instituce zajišťují například zdravotní péči, jsou legální a "zcela řádně" v Kosovu působí.

Spolupráce v energetice i v akademické sféře

S Českou republiko by Srbsko mohlo spolupracovat například v oblasti energetiky nebo železniční dopravy. Velkou váhu má podle obou prezidentů také automobilový a gumárenský průmysl. Novinkou by mohlo být navázání kontaktů mezi univerzitami obou zemí. Akademici by tak mohli vzájemně vědecky spolupracovat.

Srbský prezident Tadić svou nynější pracovní návštěvou České republiky oplácí Klausovu lednovou cestu do Srbska. Český prezident dlouhodobě patří mezi největší zastánce Srbska mezi českými politiky. Kriticky se vyjadřoval k bombardování země letouny NATO v době války v Kosovu a stavěl se i proti uznání nezávislosti této provincie.

Čtěte:

Srbský prezident je v Česku. Klaus ho přijme v Lánech

EU přitvrzuje. Neprošla reklama na knedlík