„Obávám se, že odchod Británie by v konečném důsledku znamenal rozpad EU. Já si myslím, že Angličani by to přežili, ale otázka je, jestli bychom to přežili my, protože by zmizel svorník mezi Amerikou a Evropou, možná by to znamenalo také konec Velké Británie jako jaderné mocnosti, a to by pro nás byl problém, protože Francie sice má odstrašující vojenské prostředky, ale v minulosti nebyla ochotná poskytnout ji v zahraničí,“ upozornil host.

Přistoupit na požadavky Británie je prý v zájmu všech včetně omezení přídavků na děti například, protože je v zájmu nás všech omezit sociální turistiku. Podle Vondry ale musíme hájit volný pohyb pracovních sil. Velkou Británii nakonec v EU zřejmě udržíme, protože řada států přistoupí na požadavky Britů, ale budou za to něco chtít.

„Mezinárodní politika je transakční záležitost, a kdyby si to evropští lídři uvědomili dříve, mohli pomoc Řecku svázat s povinností zastavit přísun uprchlíků. Kdyby se to takto před lety udělalo, nemuseli bychom řešit krizi v dnešní podobě,“ upozornil exministr obrany.

Britové nejsou jako Češi, tlaku se nepodvolí

V zájmu všech je klidně evropskou integraci zpomalit a říci si, jak dál. Vondra situaci přirovnal k jízdě na kole. Může se stát, že přijedete k lesní cestě, na které je hodně kořenů či hrbolů. V takové chvíli je dobré se zastavit a říci si, jestli touto cestou pokračovat dál nebo jet jinudy.

Jestliže se britskému premiérovi podaří dohodnout určité výjimky pro Británii, může přesvědčit Brity o tom, aby hlasovali pro setrvání v EU. „Já si myslím, že Britům vadí v zásadě totéž co mnoha Čechům, vadí jim to, že se EU snaží regulovat téměř vše, že jim leze téměř až do postele,“ konstatoval politik.

Američanům se sice nelíbí možnost, že by Velká Británie vystoupila z EU, ale v podstatě nemají páky, jak na Brity zatlačit, aby v EU zůstali. „Takhle se možná dá použít páka na českého politika, ale na britského voliče je to těžké, protože tam je tisíciletá tradice a hrdost,“ upozornil exministr obrany.

Kdybych já byl Turek, chtěl bych tohle...

Pokud jde o uprchlickou krizi, podle někdejšího člena vlády expremiéra Petra Nečase je problém v tom, že potřebujeme Turecko, kterému dnes nemáme co nabídnout. „Kancléřka teď jezdí do Turecka a kleká na kolena, aby Turci pomohli zastavit příliv migrantů. Turků je potenciálně mnohem více než Němců, a Němci se tak bojí, že ztratí své klíčové postavení v EU,“ vyjádřil svůj názor host.

„Kdybych já byl Turek, budu chtít spolupráci NATO při řešení některých problémů na Blízkém východě. A to teda bude horký brambor. Myslím, že z toho dnes má mnoho lidí těžkou hlavu a nikdo o tom nechce mluvit, ale možná na to dojde,“ doplnil.

Vondra zmínil také Řecko. Pakliže už dojde k tomu, že se Řecko do tří měsíců nezlepší a nebude chránit své hranice před uprchlíky, je na místě spustit plán B, po kterém volá Visegrádská čtyřka, Řecko by zkrátka Schengen dočasně opustilo. „Musím říci, že naši vádu kritizuji, kudy chodím, ale v tomto ji plně podporuji. Náš pohled je racionální a teď už se začínají probouzet i Němci.

Nakonec Vondra konstatoval, že Západ udělal chybu, když se více neangažoval v Sýrii. Umožnil tak Rusku hrát zde dominantní roli. Otázkou je, co bude dál s Bašárem Asadem. „Pokud bude dělat to, co dělá dnes, to znamená etnicky čistit své území od sunnitů, kteří budou i dál mířit do Evropy, tak to bude velký problém,“ uzavřel politik.