Jak se po nastolení míru na Ukrajině zachovat k ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás pobývají od začátku války?Anketa
Regulace by podle Bruselem navrhované podoby jako první přistoupila půl roku po vstupu v platnost k zákazu rybářských vlasců a olůvek, načež by po pěti letech započal platit zákaz olověných broků při lovu a olověných rybářských závaží a návnad do 50 gramů a po pěti letech by již nebylo možné používat olověné střelivo ani pro venkovní sportovní střelbu a došlo by i na návnady těžší než 50 gramů. Deset let po zavedení regulace by se začal vymáhat též zákaz malorážkových střel pod 5,6 mm při lovu.
Regulován by byl i samotný prodej olověné munice a rybářského náčiní, přičemž povinností prodejců by bylo půl roku od vstupu nařízení v platnost na výrobky umístit varování podobné těm, které se umísťují na balení cigaret. „Varování: Tento výrobek obsahuje olovo, které je velmi toxické pro životní prostředí a může poškodit plodnost nebo nenarozené dítě,“ stálo by na obalech výrobků s olovem, načež by po pěti letech musela být zkratka „Pb“ umístěna i na jednotlivé střely.
Fotogalerie: - Zbraně ve sněmovně
Výjimku z regulace by získaly vnitřní střelnice, armáda, policie a další bezpečnostní složky či by platila například pro sebeobranu a výzkum. Revize výjimek by pak byla provedena po deseti letech od data, kdy by tato legislativa vstoupila v platnost a týkala by se například posouzení patnáctiletého přechodného období umožňujícího sportovní střelbu na autorizovaných střelnicích, které budou splňovat opatření pro minimalizaci znečištění.
Pro unijní státy by zavedení legislativy znamenalo nutnost představit pravidla pro autorizaci střelnic, nejpozději do pěti let ověřit, že dané střelnice splňují ekologická opatření, a poté každých pět let hlásit Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) množství dodaného a recyklovaného olova.
Bez zákazu by byly v ohrožení desítky milionů ptáků, argumentuje Brusel
Poškodí inzerenti svou značku umístěním reklamy na PL?Anketa
V odůvodnění dále zaznívá odvolání se na závěry ECHA, jíž Komise zadala v červenci 2019 za úkol vypracování posuzující dokumentace. Agentura v ní dospěla k závěru, že olovo ve střelivu a rybářském náčiní „představuje riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou děti, které není dostatečně kontrolováno a které je třeba řešit na úrovni celé Unie“.
„Pokud jde o riziko pro životní prostředí, požití olověného střeliva, rybářských závaží a návnad při rybolovu, lovu či sportovní střelbě vede k otravě a častému úhynu zvířat. Kromě toho může hromadění olova na střelnicích vést ke kontaminaci povrchových vod, které následně mohou odtéci do vodních toků, což může ovlivnit podzemní vody a potenciálně otrávit lidi, hospodářská zvířata a volně žijící živočichy,“ shrnuje důvodová zpráva a přidává argument ECHA, že riziko přestavuje též konzumace masa zvířat zabitých olověným střelivem.
Fotogalerie: - Petice za zbraně
Agentura odhadla, že pokud bude pokračovat současné uvolňování olova ze střelby a rybolovu, uvolní se podle ní do životního prostředí v EU během příštích dvaceti let přibližně 876 000 tun olova. „Tím bude nejméně: 135 milionů ptáků ohroženo otravou v důsledku požití olověných broků; 14 milionů ptáků ohroženo otravou v důsledku požití olova prostřednictvím konzumace potravin; a sedm milionů ptáků ohroženo otravou v důsledku požití závaží a návnad,“ míní.
Zaznělo, že olovo je v současné době leckdy „obtížně nahraditelné“, a argumenty týkající se problémového hledání substitutů za olověné střelivo zmiňovaly též výbory ECHA pro posuzování rizik a pro socioekonomickou analýzu (výbory RAC a SEAC), a podotýkaly, že leckdy za něj například u starších zbraní nejsou dostupné alternativy.
Na základě daných stanovisek, která Evropská komise obdržela během předloňského února, z Bruselu přišlo stanovisko vyzývající značná omezení. „S ohledem na dokumentaci a stanoviska výborů RAC a SEAC, socioekonomický dopad a dostupnost alternativ k olověnému střelivu a olověným rybářským potřebám se Komise domnívá, že používání olověného střeliva a olověných rybářských potřeb představuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví a že toto riziko je třeba řešit na úrovni celé Unie. Je proto vhodné zavést omezení uvádění na trh a používání tohoto střeliva a rybářských potřeb,“ usnesla se EK s tím, že by se omezení mělo vztahovat na střelivo a rybářské potřeby s koncentrací olova rovnou nebo vyšší než jedno procento hmotnosti.
Fotogalerie: - K třetímu výročí ruské invaze
Komise se ztotožnila také s výborem SEAC v názoru, že zákaz nošení olověných broků a střel „je nezbytný k usnadnění prosazování omezení pro střelivo“, a představila též pravidla pro střelnice pro sportovní střelbu, které by zahrnovaly například zpětný odběr použitých broků nejméně jednou za tři roky a povinné hlášení o jejich používání.
Výjimku by pak členské státy dostaly při používání historických zbraní či aby mohly pořádat olympijské hry a další mezinárodní soutěže, při nichž je používání olova povinné. I u sportovní střelby si však Komise slibuje, že bude možné dosáhnout přechodu na alternativy, jako jsou ocelové broky, a že zákaz uvádění na trh a používání olověných broků pro sportovní střelbu by byl možný po uplynutí časově omezené výjimky v délce patnácti let.
V aktuální době? Nový pokus EK o omezení olova opětovně naráží na kritiku
Cítíte od Ukrajinců dostatečnou vděčnost za pomoc, kterou dostali?Anketa
Proti plošnému zákazu olověného střeliva a olůvek se předtím v roce 2019 vyjádřila i česká sněmovna, která byla proti tomu, aby Brusel více zasahoval do systému držení zbraní a střeliva u nás.
Návrh, ke kterému se Česká republika staví nesouhlasně i v současné době, naráží na argumentaci kritiků, že za střelivo s olovem neexistuje vhodná alternativa a například užívání střel z oceli, mosazi, bismutu nebo wolframu by zhoršilo bezpečnost střelby a až několikanásobně ji prodražilo.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Upozorňováno je rovněž na aktuální situaci – tedy že návrh přichází v době, kdy na nedaleké Ukrajině probíhá válka a Spojené státy nás žádají o upevňování naší obrany.
Prezident spolku Liga Libe a elitní bezpečnostní instruktor Pavel Černý ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz poukázal na dopady na sportovní střelce či pro myslivost. „Myslivci už nyní mají spoustu problémů. Většinou jsou to starší lidé a každá taková další věc je od vykonávání myslivosti akorát odrazuje. U každého myslivce je pak otázkou, kdy řekne: ‚Zase mi to ztížili, zase mi to zkomplikovali, nemám náboje, tak se na to vybodnu a myslivost dál prostě dělat nebudu‘.“
Varoval, že na ocelové broky, které jsou v materiálech Komise jmenovány coby možná náhrada, není většina aktuálních zbraní testována a buď se tak z nich nesmí s nimi střílet, či hrozí jejich velmi rychlé znehodnocení, jelikož výrobci nepředpokládali, že bude takovýto druh střeliva využíván.
Fotogalerie: - Sněmovna o obraně
Kvůli odlišným vlastnostem neolověných broků expert varuje před hrozbou zranění při jejich použití i humánnost usmrcení zvěře. Upozorňuje, že neolověné broky rychleji ztrácejí rychlost a zhoršuje se v závislosti na vzdálenosti jejich ranivost, což zhoršuje možnosti lovců při snaze zabít lovenou zvěř tak, aby co nejméně trpěla.
„Ocelové broky dané zvíře jenom zraní. A nějaký zajíc, bažant anebo třeba kachna pak budou kvůli tomu umírat někde v bolestech, což je silně neetické. Tak myslivost rozhodně nemá vypadat,“ varuje.
Další rovinou je podle Černého i samotná neopodstatněnost další unijní regulace. Poukazuje, že s názory na škodlivost olova se Liga Libe obracela na odborníky, od nichž si v minulosti nechala vypracovat nezávislou studii, ale při argumentaci s unijními orgány jsou taková data zbytečná. „Musím říci, že je to všechno vlastně zbytečné, protože v Bruselu už doba, kdy si hráli na to, že je to odborná diskuse a ne ideologická, tak vidíme aktuálně, je už dávno pryč. A dneska to již válcují silou,“ rozebírá, jak podle něj působí přístup unijních úředníků.
Fotogalerie: - Briefing obranného průmyslu
Situace se aktuálně podle Černého dá shrnout coby snaha EU o „neuvěřitelně iracionální postihování něčeho, co by se prostě postihovat nemělo“. „I kdyby bouchla někde u Bruselu bomba, tak by se v těch sutinách našel úředník, který pokud by mohl, vzal by nějaký počítač a v plynové masce a protiatomovém obleku by ještě dodělával zákazy…“ glosuje aktuální nastavení bruselského byrokratického aparátu.
Statisíce lidí, kteří se řadí k myslivcům, rybářům či sportovním střelcům, podle elitního instruktora budou postihovány, přestože není podle něj jasné, kde se čísla Evropské komise o otrávených ptácích olovem vzala. „Oni je sebrali, zvážili, spočítali. Oni je pitvali, aby u těch jednotlivých ptáků zjistili příčiny úmrtí?“ narážel na čísla od unijních výborů, tvrdících, že prý v minulosti zemřely konkrétně udávané miliony kusů ptactva v důsledku otravy olovem, a zmínil, že za úhynem živočichů často stojí zcela jiné okolnosti – například tuny otrávených návnad na hraboše z polí. A ptáky dle oficiálních statistik nejvíce zabíjejí skleněné budovy či větrné elektrárny. „Ale tyto se zmiňovat ani nesmějí, protože jsou zelené…“ připojil.
Černý doplnil, že nikoho podobně nenapadá kvůli zabíjení ptactva lidem zakazovat mít doma kočky, které patří mezi vůbec největší zabijáky ptáků, zatímco proti vlastníkům zbraní může Brusel zasáhnout jednoduše. A připomíná, jaký skandál provázel i samotný vznik návrhu Evropské komise, jelikož materiály pocházely nikoliv od bruselských úředníků, ale přímo z „ekoteroristické“ organizace BirdLife.
Fotogalerie: - Oslavy 30. let české armády
Právě organizace BirdLife se totiž snažila ovlivnit diskusi o olovu ve střelivu již v minulosti a v roce 2020 se s touto organizací pojila kontroverze s použitím materiálů BirdLife v rámci oficiálních dokumentů expertního výboru, který měl posoudit zákaz olova na mokřadech. Z elektronických údajů o autorech tehdejších podkladů vyplynulo, že jimi nejsou nezávislí úředníci, nýbrž právě aktivisté z BirdLife.
Za „ještě pikantnější“ celou tuto kauzu prezident spolku Liga Libe považuje ve světle nedávného zjištění nizozemského deníku De Telegraaf, že Evropská komise v minulosti uzavírala tajné smlouvy hned s několika environmentálními neziskovkami, aby propagovaly zelené plány bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse.
Doplňme, že se nezisková organizace BirdLife vyjadřuje k navrhované legislativě k potlačení olova i nyní a kromě pořádání petice uvádí, že se prostřednictvím regulace „výrazně sníží rizika pro lidi, volně žijící zvířata a domácí zvířata“. „Návrh však zaostává za efektivním řešením znečištění olovem ze sportovní střelby,“ kritizují aktivisté a vyzývají Brusel, aby přitvrdil rovněž v tomto ohledu.
Fotogalerie: - Nová základna leteckých záchranářů
Černý shrnuje, že se ve skutečnosti jedná o pokračování politiky zákazu zbraní, „tentokrát maskovanou za ekologii“, a zjevně se snaží sportovním střelcům a lovcům „zbraně znechutit či omezit skrze tuto takzvanou ‚ekologii‘“.
Zanedbatelné nejsou ani dopady na průmysl a obranyschopnost
Kritici upozorňují, že by návrh mohl dopadnout rovněž na obranný průmysl a snižovat kapacity u výrobců či zvyšovat náklady na straně armády a bezpečnostních složek při pořizování střeliv, či dokonce zvýšit tlak na přesun muniční výroby mimo Evropskou unii, což by v aktuální bezpečnostní situaci mělo dalekosáhlé důsledky.
Prospěl Otakar Foltýn svou činností ve funkci vládního zmocněnce premiéru Fialovi?Anketa
„Takže my sami sebe takto vlastně brzdíme a zabíjíme svoji obranyschopnost. Myslí si, že když postihnou sportovní střelce a myslivce, že to nic na věci nemění. Ale mění. A podobně je to i s tím zákazem střelby na venkovních střelnicích,“ řekl prezident spolku Liga Libe ParlamentnímListům.cz s tím, že mnoho příslušníků bezpečnostních složek i armády často trénuje soukromými zbraněmi za vlastní peníze, a vše se jich tak dotkne i přesto, že při výkonu své profese mají v návrhu regulace výjimku. „Ten výcvik, který jim dávají resorty, nikdy nebude tak intenzivní, aby se tito lidé nemohli dále zlepšovat, což by poté nebylo možné,“ varuje.
„Takže my tady neustále voláme po jakési brannosti, udržování nebo znovuzavedení nějakých výcvikových systémů, domobraneckých organizací a najednou si tohle všechno zabíjíme. A to v době, kdy je zde nedaleko válka, u níž se tvrdí, že by se mohla rozšířit i dále do Evropy a že bychom jí mohli čelit vyzbrojováním… Takže na jedné straně Evropa – míněno Brusel – křičí ‚do zbraně‘ a na druhé straně ‚odzbrojte lidi, zamezte jim střílet, zamezte jim dělat branné činnosti‘. Přitom právě na těchto systémech domobrany mají země jako Finsko či Švýcarsko vybudovanou obranu své vlasti,“ upozorňuje prezident spolku Liga Libe a elitní bezpečnostní instruktor Pavel Černý, jaký paradox aktuálně kolem pohledu na zbraně a obranu v Evropě panuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s nařízením EK omezujícím olovnaté střelivo a rybářské potřeby?
autor: Radek Kotas
jan1415
