Podle Kaji Kallasové, šéfky zahraniční politiky EU, by se produkty jako Sony PlayStation a Microsoft Xbox měly objevit v novém balíčku sankcí, který má být představen u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu 22. února. „Zkoumáme všechny typy produktů, které Rusku pomáhají vést tuto válku, abychom je přidali na sankční seznam. Dokonce i herní konzole, protože je zřejmě používají k ovládání dronů,“ uvedla Kallasová pro novináře.
Rusko bylo nuceno improvizovat poté, co západní sankce omezily přístup k vojenským a elektronickým součástkám. Podle západních a ukrajinských zpravodajských služeb Moskva využívá základní polovodiče z ledniček a dalších domácích spotřebičů pro své rakety a drony, píše Financial Times.
Tři největší výrobci herních konzolí – americký Microsoft a japonské společnosti Nintendo a Sony – zastavili prodeje v Rusku již na začátku března 2022. Navrhovaný zákaz EU by se tedy zaměřil především na obchodníky v unii, kteří by konzole do Ruska dále dodávali, a to i přes obchodníky, kteří prodávají herní konzole z druhé ruky. Zástupci Nintenda, Sony a Microsoftu se k návrhu zatím nevyjádřili.
Kallasová také zmínila, že na sankční seznam přibudou chemikálie „potřebné pro ruský vojenský průmysl“ a omezení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). EU již zakázala téměř veškerý dovoz ruského plynu a ropy potrubím, ale objem LNG z Ruska naopak vzrostl a v roce 2024 dosáhl rekordní úrovně.
Podle údajů Evropské komise pocházelo v roce 2024 pouze asi 10 % plynu dodávaného do EU potrubím z Ruska. Polovina těchto objemů, které proudily přes Ukrajinu, se od 1. ledna zastavila poté, co vypršela dohoda o tranzitu s ruským státním gigantem Gazpromem.
EU si stanovila cíl zbavit se všech ruských fosilních paliv do roku 2027. Už zakázala dovoz ruského uhlí a ve spolupráci s mezinárodními partnery zavedla cenový strop na námořně dopravovanou ropu. Některé členské státy ze Skandinávie a Pobaltí nyní tlačí na snížení tohoto cenového stropu.
Podle tří diplomatů, kteří hovořili s Financial Times, by navrhovaný balíček sankcí mohl zahrnovat také omezení dovozu ruského hliníku. EU v prvních deseti měsících loňského roku dovezla z Ruska více než 130 000 tun hliníku, což představuje asi 6 % celkového dovozu. Zatím není jasné, zda půjde o úplný zákaz, nebo o vysoká cla, která by dovoz učinila neúnosným.
Sankce vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států EU. Stávající omezení byla téměř zrušena, když Maďarsko pohrozilo vetem rutinního šestiměsíčního prodloužení kvůli tomu, že Ukrajina ukončila dohodu o tranzitu plynu s Moskvou. Maďarsko však v pondělí ustoupilo poté, co komise vydala prohlášení, že bude „pokračovat v diskusích“ s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy.
Olha Stefanišynová, ukrajinská vicepremiérka pro evropskou integraci, v pondělí uvedla, že některé země se staly příliš „emocionálními“ kvůli ukončení tranzitní dohody k 1. lednu, což Kyjev avizoval dlouho dopředu.
Zatímco herní konzole jsou pro většinu lidí zdrojem zábavy, v rukou ruské armády se staly podle vedení Evropské unie nástrojem války. EU se nyní snaží tuto neobvyklou hrozbu neutralizovat. Otázkou zůstává, zda tento krok přinese kýžený efekt, nebo zda Rusko najde další kreativní způsob, jak obejít sankce. Ať tak či onak, zdá se, že válka na Ukrajině mění i to, jak vnímáme zdánlivě nevinné technologie.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera