„Za takzvaným bořením stereotypů, které paradoxně vytváří často stereotypy nové, za odsuzováním generalizování a principu kolektivní viny, které ovšem samo semele všechny kritiky a paušálně je onálepkuje, se podle mého hlubokého přesvědčení schovává absurdní politická korektnost. Ta v poslední době nabývá na síle a intenzitě. S rozbíjením skutečně nebezpečných stereotypů a předsudků to ale nemá pranic společného. Zdravý selský rozum dostává pořádně nařezáno. Pokud se něco významně nezmění, vypadá to zatím, bohužel, na K.O. v dalším kole," stojí kupříkladu v kapitole "Růžová korektní budoucnost".

Autor tak prokazatelně naráží na klasické nálepkování, které kritizuje pravidelně nejen on, ale i celá řada dalších odborníků. Jmenujme například člena Rady Českého rozhlasu Tomáše Kňourka a jeho pravidelnou rubriku Newsroom na našich stránkách.

Patrik Nacher, který se nedávno stal lídrem kandidátky hnutí ANO v Praze, jde ovšem od obecných úvodů do velice konkrétních situací. Právě na nich je zjevné, v jaké době podle něho žijeme, jak zkroucení někteří lidé jsou a jaké následky mohou mít různé okolnosti.

„V lednu 2017 se skupina feministek v čele s režisérem Vítem Klusákem pustila do odborného posuzování básničky Jiřího Žáčka v čítankách pro 2. ročník základních škol „Maminka“. Svým rozborem chtěli upozornit na genderový stereotyp vnímání holek jako budoucích matek. Tady už přestává veškerá sranda, a to jsme teprve na začátku. Aktivisti a aktivistky totiž počali hluboce analyzovat dva verše, a to samozřejmě bez kontextu celé básně, případně textu před i po, bez ohledu na fakt, že nejde o faktografii, ale o uměleckou tvorbu. Pro lepší pochopení zde nabízím k přečtení onu pasáž básničky Jiřího Žáčka:

K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
a povědět nám pohádku.
Proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku."

Jak prý čtenář vidí, zní to nejen mile, ale i pravdivě. I přesto se podle autora knihy "Šílenosti doby korektní" najdou lidé, pro které jde o nepřijatelnou paušalizaci. A tomu, jak stojí dále v textu, odpovídala i hysterie, jež báseň u některých z nich vyvolala. Závěry byly dalekosáhlé a debata nesmírně široká. „Jestli tedy tuto báseň v dnešní době někdo hodnotí jako nekorektní, jako důkaz stereotypního vnímání dívek jakožto budoucích maminek, tak už nevím, čím více ilustrovat předpojatost samozvaných moralistů a pokrytectví až bizarnost dnešní doby," kontruje Nacher.