Pikora začal výkladem o příčinách současného zdražování. Některé pocházejí skutečně z ciziny, ale nesouvisí jen s komplikacemi v dopravě a dalších oblastech, které mohou mít souvislost s pandemií.

„Dlouhodobě jsme viděli, jak se pumpují peníze do ekonomiky po celé Evropě,“ upozornil. Evropská centrální banka dokonce dospěla k naprostému nesmyslu, zvanému „záporný úrok“. Evropské vlády mají ohromné deficity a ještě je navyšují.

Do inflace se navíc podle Pikory nezapočítává všechno. Kdybychom tam zahrnuli třeba i výrobní ceny, vyjde nám, že je tu inflace, jakou jsme neměli od ledna 1992.

V Česku podle něj třeba Národní rozpočtová rada vlády před negativním vývojem varuje, vybízí třeba k důchodové reformě. „Ale problém té Rady je, že je naprosto bezzubá,“ konstatuje ekonom. Taková Rada by podle Pikory mohla mít třeba právo veta ke státnímu rozpočtu.

Hlavní institucí, která má dohlížet na stabilitu měny, je Česká národní banka. Ta má prý ale sama množství dlouhodobých problémů. Stále se vzpamatovává z dlouhé intervence vůči koruně, která držela českou měnu zcela mimo realitu trhu. Pak dramaticky snížila úrokové sazby, teď je zase zvyšuje, Pikora má pocit, že se měnu pletou s jojem.

„Pokud někdo říká, že tady někdo může za inflaci, tak spíše než vláda je to podle mě centrální banka,“ myslí si. ČNB dokonce uklidňovala, že se nemáme bát inflace, že bude jen dočasná. Teď už je jasné, že to tak nebude. A národní banka otáčí a sazby prudce zvyšuje.

Extrémně nízké úroky v minulých letech podle Pikory vedly například k realitní bublině, kdy jsou ceny nemovitostí zcela mimo realitu. Pikorovi to připomíná realitní bublinu v USA před finanční krizí.

Očekává, že řada lidí v dohledné budoucnosti nebude schopna splácet hypotéky a bude to podobný průšvih, jako u Bohemia Energy.

V jejím případě podle Pikory zaspal stát, když nekontroloval jak moc hazardují někteří podnikatelé. Připomíná mu to dozor nad bankami v devadesátých letech, kdy padal jeden finanční ústav za druhým. Tehdy nás to stálo mnoho set miliard, nyní budou náklady podobné. Jenže je zaplatí lidé ve svých účtech za elektřinu a plyn.

Zlepšení ekonomického vývoje Pikora očekává až v roce 2023 nebo 2024. Do té doby se bude muset například narovnat přehřátý trh práce. Dnes máme mnohem více volných míst, než nezaměstnaných, což není normální.

Ekonomiku v celé Evropě ale promění i politický tlak na zelenou ekonomiku. Už dnes vidíme, že to zasahuje například i do finančnictví, že banky posuzují půjčky nejen podle rizika, ale i podle toho, na jak ekologicky bohulibý projekt si chcete půjčit. A to nemůže dopadnout dobře.

„Ekonomie nevznikla proto, aby se snažila hledat nějaká zelená řešení, ale aby hledala ta nejefektivnější řešení. A tam je jedno, jestli to je zelené nebo není zelené,“ zdůraznil Pikora.