Když ekonomka Hana Lipovská uvažuje o Evropské unii, připomíná jí prý kotel s vodou, v němž se má vařit žába. Z počátku se nebohému živočichovi zdá, že je vše v pořádku, má kotel plný vody, ve kterém se i plavat dá. Po nějaké době začne teplota vody růst, protože pod kotlem hoří oheň, ale žába je stále spokojená, zdá se jí snad dokonce, že voda je teď o něco příjemnější. A pak je najednou pozdě. Žábě začne být v kotli pořádné horko. Nakonec se uvaří.

Podobně je to prý s Evropskou unií, která v roce 2012 začala vařit tzv. fiskální kompakt.

„Dnešním dnem byla dovařena jedna žába, pod kterou se začalo přikládat v roce 2012: fiskální kompakt. Když se o kompaktu začalo mluvit, měli jsme zde Nečasovu vládu a na Hradě prezidenta Klause. Od té doby se vystřídalo pět, slovy pět, vlád – a původně zcela neprůchozí část ‚Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii‘ dnes čeká na kontrasignaci premiérem. Právě v tom je nebezpečí většiny podobných unijních smluv: Brusel má nekonečné množství času.Jedna sedmiletka je pro voleného politika věčnost, pro úředníka však jen drobná epizodka života. Vše se dá vysedět. Vystát. Vyčekat,“ napsala Lipovská na sociální síti facebook.

EU podle Lipovské řeší řadu věcí právě tak, že je vysedí, kritiky unaví a nakonec slaví úspěch se sedmiletým „vývarem z ropuchy“.

Prezident Miloš Zeman už fiskální pakt, který upravuje koordinaci hospodářských politik Evropské unie, podepsal. Smlouvu ještě musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO), uvedla ČTK.

Česká republika se ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii připojuje jako poslední země EU. Z unijní osmadvacítky se k paktu nezavázala pouze Velká Británie, která se ale v referendu rozhodla z EU odejít. Obsahem smlouvy je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států unie.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Senát a Sněmovna schválily pakt v uplynulých měsících. Senát se pro přístup ke smlouvě vyslovil již v roce 2014, tehdejší Sněmovna ale tak učinit nestihla. Vláda proto předložila pakt ke schválení znovu. Dolní parlamentní komora ho podpořila počátkem loňského listopadu, Senát v prosinci.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátorům v prosinci zopakovala, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Podle ní ale umožní České republice zúčastnit se summitů eurozóny. „Musíme vědět, kam směřuje eurozóna, i když se nechceme zavazovat k termínu přijetí eura,“ uvedla tehdy.