Macenauer v České televizi nejprve uklidňoval, že v současnosti plyn do Evropy stále proudí. „V tuto chvíli proudí plyn do Evropské unie výrazněji, než proudil před započetím konfliktu. Bezprostřední ohrožení dodávek tady není, je to ale otázkou vývoje cen,“ řekl na úvod energetický expert.

Kdyby ale došlo k zastavení dodávek ruského plynu, evropské země by podle něj měly velký problém. „Samozřejmě, kdyby se ten konflikt vyvíjel nějak dramaticky, tak je to jedna z posledních pák, kterou Rusko má. Protože krátkodobě my vydržíme nějakých 40 dní; pokud by se navýšily dodávky z ostatních neruských zdrojů, tak by to bylo i trochu déle,“ vypočítával Macenauer s tím, že po uplynutí dvou až tří měsíců by se musely začít omezovat spotřeby nejdříve v průmyslu a poté i v domácnostech.  

„Pomoci může také to, že jsme na konci topné sezóny, ale střednědobě a dlouhodobě v horizontu dvou tří let teď nemáme za ruský plyn žádnou náhradu. Evropa se nechala chytit do pasti a lví podíl na tom má Německo, které tuto strategii dlouhodobě budovalo a v tuto chvíli Evropa nezmůže téměř nic,“ ukázal expert na viníka situace.

Ruský plyn je podle Macenauera nahraditelný, ale až v horizontu tří let. „Evropská unie je dnes závislá na energiích zvnějšku z asi 60 %. Není to ale zase tak hrozné číslo, protože velká část z toho je ropa. Česká republika je závislá na energiích z vnějšku z asi 40 %, ale Německo zhruba ze 64 %. Navíc Německo má podíl plynu ve své energetické bilanci zhruba 26 %, zatímco my jen nějakých 18 %,“ přidal Macenauer konkrétní čísla.

„Německo je na tom tedy hůř a muselo by se stát, že vlastně země, která stála u zrodu tohohle problému, by musela změnit myšlení. V každém případě bychom museli akutně začít řešit dovoz plynu zkapalněného a vybudovat si dlouhodobé vazby a kontrakty s dodavateli,“ pokračoval energetický expert a ubezpečil, že s ropou by problém nebyl. „Tam jde spíše o cenu, kdy bychom museli ruskou ropu nahrazovat nějakou jinou, ale ty varianty jsou a na ruské ropě nejsme závislí,“ vysvětluje Macenauer.

Zásadní přehodnocení by podle něj mělo nyní nastat v otázce zelené politiky a cílů Green Dealu. „Vlivem nedávných událostí rozhodně musí v Evropě skončit období naivity v zelené politice. Green Deal jako takový skončit nemusí, je to velmi komplexní plán, ale ty stále rostoucí požadavky na dekarbonizaci, zrušení využití uhlí, nebo tlak na nepoužívání jádra, to jsou prostě nesmysly a Evropa si to nemůže dovolit. Pevně proto doufám, že se tohle změní,“ prohlásil Macenauer.

„My nemůžeme stále navyšovat svoji závislost, a když budeme nahrazovat uhlí, tak ho budeme nahrazovat plynem. A my naopak musíme postupně snižovat ten podíl plynu a zejména toho ruského, v našem energetickém mixu. Největší trest by byl, kdyby se dodávky plynu z Ruska v celé Evropě úplně opustily,“ dodal expert, co by pro Putinův režim bylo od Evropské unie největší ranou.