Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost o tom, o čem mainstreamová média mlčí. Jeho vedoucí spolupracovník Soeren Kern se věnuje velice podrobně islamizaci Velké Británie, Německa i Francie. O překlad jeho textu Islamizace Německa v roce 2017 se pro českou verzi Gatestone Institute zasloužili Jan Kuta a Libor Popovský. ParlamentníListy.cz v nezkrácené podobě zveřejňují text týkající se prvního pololetí minulého roku, následně zveřejní zpracované informace i o pololetí druhém. Původní článek v anglickém originále zde.

• „Pro mě jako pro uprchlíka je těžké si najít přítelkyni.“ – uvedl Asif M., 26letý žadatel o azyl z Pákistánu, v reakci na obvinění ze znásilnění a pěti dalších pokusů o znásilnění v Berlíně.

• Súdánští migranti, z nichž bylo mnohým dovoleno vstoupit do Německa bez odebrání otisků prstů, si z  podvodů se sociálním pojištěním „udělali způsob podnikání“. – Policie v Dolním Sasku.

• Pouze 6 500 z více než milionu uprchlíků, kterým byl povolen vstup do Německa za poslední dva roky, je zapsáno do pracovních rekvalifikačních programů – Spolkový úřad práce (Bundesagentur für Arbeit).

• Německý parlament schválil kontroverzní zákon, který umožňuje pokutovat sociální sítě částkou až 50 milionů eur (57 milionů dolarů), pokud neodstraní takzvané nenávistné komentáře (hate speech). Podle odpůrců zákona je jeho účelem umlčet kritiku vládní migrační politiky otevřených dveří.

Podle výpočtů Gatestone Institute překročila v roce 2017 muslimská populace v Německu 7,2 % z celkové populace 83 milionů.

Nedávný výzkum Pew Research Center zaměřený na nárůst muslimské populace v Evropě odhadl, že počet muslimů v Německu dosáhl pěti milionů v polovině roku 2015. Toto číslo je nejméně o jeden milion nižší, než je skutečnost.

V Pew Research Center se například „rozhodli nezapočítat“ více než milion muslimských žadatelů o azyl, kteří do země dorazili v letech 2015–2017, protože se očekává, že „nedostanou uprchlický status“. Zákony o lidských právech Evropské unie však zakazují Německu deportovat mnoho, pokud ne většinu, uprchlíků a žadatelů o azyl zpět do nebezpečných oblastí. Tím pádem většina migrantů, kteří do země dorazili, zde téměř jistě zůstane dlouhodobě.

Navíc německé úřady přiznaly, že nemají přehled až o stovkách tisíc ilegálních imigrantů, z nichž mnoho žije na německých ulicích. Předpokládá se, že se živí prodejem drog, kapsářstvím a jinými formami drobné kriminality.

Islám a s islámem související problémy v Německu v roce 2017, lze rozdělit do několika širších témat:

• Sociální a ekonomické následky, které přináší ubytování více než milionu muslimských migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu.

• Rychle se zhoršující bezpečnostní situace, jež se vyznačuje dramatickým nárůstem násilných zločinů migrantů.

• Epidemie znásilnění páchaných migranty, jejichž cílem jsou německé ženy a děti.

• Islámský extremismus a bezpečnostní důsledky existence německých džihádistů.

• Pokračující šíření zákona šaría v Německu.

• Problém integrace muslimů.

• Selhání německého multikulturalismu.

Leden 2017

1. ledna. Dva tisíce „velmi agresivních“ migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se shromáždily před hlavním vlakovým nádražím v Kolíně nad Rýnem. V těchto místech byly v roce 2015 během silvestrovského večera sexuálně napadeny stovky žen. Nepokojům zabránila přítomnost velkého počtu policistů. U Brandenburské brány v Berlíně se navzdory přítomnosti 1 700 policistů stalo nejméně 22 žen obětí sexuálního útoku. V Hamburku bylo sexuálně napadeno nejméně 14 žen.

2. ledna. Spolupředsedkyně politické strany Spojenectví 90/Zelení Simone Peter obvinila policii v Kolíně nad Rýnem z rasového profilování poté, co se na Twitteru objevil příspěvek označující migranty ze severní Afriky jako „Nafris“. Ředitel Německého policejního odborového svazu (Deutsche Polizei Gewerkschaft, DPolG) Ernst Walter vysvětlil, že pojem „Nafris“ není hanlivý termín, ale technický akronym používaný policií při odkazování na „severoafrické agresivní pachatele“ (nordafrikanische Intensivtäter). Policejní šéf z Kolína nad Rýnem Jürgen Mathies dodal: „Ze zkušeností z loňské silvestrovské noci a ze zkušeností z dalších policejních zásahů zřetelně vyplynulo, které osoby je potřeba kontrolovat. A nejsou to šedovlasí postarší pánové ani blonďaté mladé ženy.“

2. ledna. 38letý žadatel o azyl ze Sýrie Hasan A. byl v Sársku zatčen a obviněn ze snahy získat 180 000 eur (192 000 dolarů) od Islámského státu, které chtěl použít k teroristickému útoku v Německu. Úřad prokurátora v Saarbrückenu uvedl, že muž chtěl za peníze od Islámského státu nakoupit osm vozidel (22 500 eur jedno), která měla být zamaskována jako policejní vozy, naložena 400–500 kilogramy výbušnin a odpálena ve velkých davech. Hasan řekl, že peníze chtěl na podporu své rodiny v Sýrii, a ne na útoky v Německu.

3. ledna. Amnesty International požadovala zahájení vyšetřování policejního oddělení v Kolíně nad Rýnem pro údajné podezření z „rasového profilování“ migrantů ze severní Afriky, podezřelých z podněcování násilí během silvestrovského večera.

4. ledna. Ve čtvrti Buchheim v Kolíně nad Rýnem zavraždil 44letý Iráčan svou 19letou dceru, protože neschvaloval jejího přítele. O dva dny později zavolal policii a oznámil: „Zabil jsem svou dceru.“ Muž nejspíš nikdy nebude čelit spravedlnosti, protože pravděpodobně uprchl do Iráku.

5. ledna. Ve městě Waldshut-Tiengen zaútočil 47letý Turek na svou bývalou ženu, která byla na procházce s přítelem. Když se snažila uprchnout, tak ji pronásledoval a zabodl jí nůž do zad.

5. ledna. Ředitel kriminální policie Severního Porýní-Vestfálska Dieter Schürmann prozradil, že 24letý tuniský salafista, Anis Amri, který provedl džihádistický útok na vánočním trhu v Berlíně 19. prosince 2016, byl úřady považován za bezpečnostní hrozbu již v únoru 2016. Policie však neměla dostatek důkazů pro jeho zatčení. Schürmann také uvedl, že Amri používal celkem 14 různých identit, na které pobíral sociální dávky.

6. ledna. Vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval ke „kulturní válce“ s cílem porazit islamismus. „Pokud myslíme boj proti terorismu a islamismu vážně, pak musíme také bojovat za svou kulturu. Musíme posilovat soudržnost společnosti, zajistit, aby některé čtvrti a obce nebyly zanedbávané a nepustly a aby se lidé čím dál víc neradikalizovali.“

7. ledna. 28letá zdravotní sestra byla v Hamburku sexuálně napadena skupinou pěti „černých Afričanů“ (Schwarzafrikanern). Žena, která pracuje v nemocnici Asklepios-Klinik St. Georg, šla po konci směny ke svému autu. Cestou zaslechla volání o pomoc z přilehlého parku. Poté, co běžela na pomoc, byla napadena a okradena.

7. ledna. Asif M. 26letý žadatel o azyl z Pákistánu, byl předvolán před soud za znásilnění a za dalších pět pokusů o znásilnění ve čtvrti Berlin-Steglitz. Trval na tom, že obětí je on: „Pro mě jako pro uprchlíka je těžké si najít přítelkyni.“

7. ledna. Průzkum pro noviny Bild am Sonntag ukázal, že 58 % německých žen si myslí, že veřejný prostor se stal v důsledku masové migrace méně bezpečným. Téměř polovina dotázaných (48 %) se po setmění vyhýbá určitým oblastem a 16 % u sebe nosí při cestách o samotě pepřový sprej.

7. ledna. Šéf německé civilní vnitřní rozvědky Hans-Georg Maassen varoval, že německá salafistická scéna je nejen na vzestupu, ale zároveň se stává více decentralizovanou, což ztěžuje její monitoring. Také uvedl, že v Německu je nyní 9 700 salafistů, což je oproti říjnu 2016 nárůst o 500.

11. ledna. Ministerstvo vnitra vydalo zprávu, že v roce 2016 do Německa dorazilo 321 371 migrantů. Pro srovnání, v roce 2015 to bylo 1 091 894. Z nově příchozích v roce 2016 bylo 280 000 žadatelů o azyl oproti 890 000 žadatelům o azyl v roce 2015. Aby statistiky nebyly příliš jednoduché, tak v roce 2016 celkem požádalo o azyl 745 545 lidí, zatímco v roce 2015 to bylo 476 649. Údaj pro rok 2016 zahrnuje migranty, kteří přišli v roce 2015, ale o azyl požádali až v roce 2016. Asi 35 % žadatelů o azyl v roce 2016 bylo ze Sýrie, 17 % z Afghánistánu a 13 % z Iráku.

11. ledna. Ministr vnitra Thomas de Maizière řekl, že aby mohl německý bezpečnostní aparát čelit terorismu, musí být modernizován. Uvedl: „Naše bezpečnostní struktura pochází z padesátých a šedesátých let, kdy jsme řešili převážně lokální kriminalitu.“

12. ledna. Největší německá islámská asociace, Turecká islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), přiznala, že někteří její duchovní fungovali také jako informátoři pro tureckou vládu. DITIB je financován tureckým vládním Direktoriátem pro náboženské záležitosti, v turečtině známým jako Diyanet. DITIB je popisován jako „prodloužená ruka“ tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který jej využívá pro propagaci tureckého nacionalismu a obranu proti integraci turecké diaspory. Špioni posílali informace o sedmdesátiletém duchovním Fethullahu Gülenovi žijícím v Americe, kterého Turecko obviňuje z přípravy neúspěšného puče v červenci 2016.

14. ledna. Útočník „jižanského typu“ (südländischer Typ) napadl a vážně poranil 80letou ženu, která pracovala na své zahradě v Lipsku. Žena požádala kolemjdoucího o vyfotografování jejího zakrváceného obličeje, aby tím upozornila veřejnost na rostoucí kriminalitu migrantů. Snímek byl zveřejněn v Bildu, novinách s největší čteností v Německu. „Není možné, abychom se báli vyjít na ulici i během dne,“ řekla žena.

15. ledna. Ve čtvrti Vegesack v Brémách 39letý Turek zavraždil svou 40letou syrskou manželku, která byla v devátém měsíci těhotenství, protože se s ním chtěla rozvést. Při útoku zahynulo i nenarozené dítě.

17. ledna. Podle investigativního pořadu Report München, vysílaného na veřejnoprávní televizi ARD, věděly německé úřady již v březnu 2015, tedy šest měsíců předtím, než kancléřka Angela Merkelová otevřela hranice více než milionu migrantů z muslimského světa, že džihádisté z Islámského státu vstupují do země v přestrojení za migranty.

18. ledna. 27letý muž z Kosova byl odsouzen na rok a deset měsíců s podmínkou za sexuální napadení 27leté ženy z Freiburgu. Muž sledoval ženu na toalety v nočním klubu. Tam ji přinutil se svléci pod záminkou, že je z protidrogového oddělení. Následně se pokusil ji znásilnit.

18. ledna. Správní soud v Osnabrücku zamítl žalobu muslimské ženy, která nedostala místo učitelky, když vyšlo najevo, že bude ve škole nosit šátek. Soud zamítl nárok ženy na kompenzaci, protože nebyla školní radou diskriminována „kvůli náboženství“. Její přijetí na učitelské místo bylo zamítnuto kvůli zákonu, který ve školách zakazuje všechny náboženské a ideologické symboly. Soud rozhodl, že Zemský školní úřad v Dolním Sasku rozhodl správně s ohledem na povinnost státu zachovávat neutralitu.

19. ledna. Podle Spolkového ministerstva zahraničních věcí vydaly německé úřady v roce 2016 105 000 víz na takzvaná sjednocení rodin. Jedná se o nárůst o 50 % oproti roku 2015, kdy jich bylo 70 000. Téměř všechna víza byla udělena Syřanům a Iráčanům. Sjednocení rodiny znamená, že jednotlivci s kladně vyřízenou žádostí o azyl mají právo si přivést do Německa další členy rodiny. Tito příchozí nejsou zahrnuti ve statistikách žadatelů o azyl. Jinými slovy, 105 000 víz pro členy rodin je třeba přičíst k oficiální statistice 280 000 nových žadatelů o azyl, kteří přišli do Německa v roce 2016.

19. ledna. V souladu s takzvanou dublinskou dohodou, zákonem, podle kterého musí žadatel o azyl podat žádost v první zemi Evropské unie, do které vkročil, přijalo Německo asi 12 000 migrantů z jiných Evropských zemí. Podle novin Neue Osnabrücker Zeitung přijalo Německo 3 700 migrantů ze Švédska, 1 686 z Nizozemska, 1 277 ze Švýcarska, 1 109 z Dánska a 763 z Belgie.

19. ledna. Vicekancléř Sigmar Gabriel pohrozil omezením rozvojové pomoci zemím, které odmítají přijmout zpět žadatele o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta. Hrozba se týká především severoafrických migrantů z Alžírska, Maroka a Tuniska. Řekl: „Je nepřijatelné, aby země přijímala rozvojovou pomoc, ale ne své vlastní občany, pokud u nás nedostanou azyl.“

21. ledna. 47letý žadatel o azyl ze Sýrie byl odsouzen na rok a devět měsíců nepodmíněně za znásilnění 44leté mentálně postižené ženy v Soestu. Odsouzený, který žil od roku 2003 na účet německých daňových poplatníků v azylovém centru ve Welveru, měl v záznamech 23 porušení zákona včetně napadení, loupeže a neplacení poplatků. Neuroložka, která Syřana léčila po dobu jeho 13letého pobytu v Německu, soudu sdělila, že muž je „neléčitelný“ (Therapieunfähig). „Když se opije, je nepředvídatelný,“ řekla.

23. ledna. Podle deníku Die Welt mají muslimové v Hamburgu problémy s pohřbíváním svých mrtvých, protože německé zákony o pohřbívání jsou nekompatibilní se zákonem šaría. „Praktikující muslimové odmítají kremaci. Zesnulý musí být pohřben co nejdříve a zabalený do lněného plátna. Je důležité, aby země byla ‚neposkvrněná‘… Aby nebyla znečištěná ‚nevěřícími‘. Mrtví také musejí odpočívat věčně… Znovuobsazení hrobky je zakázáno, i pokud se ostatky zesnulého již kompletně rozložily.“

25. ledna. Podle deníku Neue Osnabrücker Zeitung stojí podvody se sociálním zabezpečením žadatelů o azyl daňové poplatníky v Dolním Sasku miliony eur. Policie zaznamenala v roce 2016 2 644 zjištěných případů podvodu včetně 487 případů žadatelů o azyl. V roce 2015 bylo zjištěno 351 takových případů. Při podvodu migranti využívají několik identit, a pobírají tak sociální příspěvky v různých městech. V samotném Braunschweigu získalo v roce 2016 asi 240 migrantů podvodně od státu 4,8 mil. eur (5 milionů dolarů). Podle policie si súdánští migranti, z nichž mnohým byl povolen vstup do země bez odebrání otisků prstů, vytvořili z podvodů se sociálním pojištěním „způsob podnikání“. Místní úředníci byli obviněni z krytí podvodu. Například v lednu 2016 předala zaměstnankyně sociálního úřadu svému nadřízenému složku se 30 případy podezřelých z podvodu. Když odmítl jednat, kontaktovala policii. Následně s ní byl rozvázán pracovní poměr z důvodu „překročení pravomocí“.

26. ledna. 16letá německo-marocká džihádistka byla odsouzena k šesti letům vězení za pobodání policisty. Incident, o kterém se tvrdí, že je prvním útokem osamělého teroristy inspirovaného Islámským státem v Německu, se odehrál v únoru 2016 v Hannoveru. Dva policisté si všimli, že dívka, později identifikovaná jako Safia S., je pozoruje a sleduje. Policisté dívku, která byla zahalená v islámském šátku, požádali o identifikaci. Poté, co jim předala své doklady, bodla jednoho z policistů do krku kuchyňským nožem. „Pachatelka nedala najevo žádné emoce,“ řekla policejní mluvčí. „Její jedinou starostí byl šátek. Zajímalo ji pouze, aby měla po zatčení šátek správně uvázaný.“

26. ledna. Podle deníku Die Welt budou v roce 2017 náklady spojené se 13 600 nezletilými migranty bez doprovodu (unbegleiteten minderjährigen Flüchtlingen) v Severním Porýní-Vestfálsku stát německé daňové poplatníky 632 mil. eur (670 milionů dolarů). Do této spolkové země přicházejí nezletilí migranti v počtu 300–400 měsíčně. Každý nezletilý migrant stojí měsíčně 4 500 eur a roční administrativní náklady na něj jsou dalších 3 100 eur (Verwaltungspauschal). Tyto děti pocházejí z více než 60 zemí včetně Afghánistánu (37 %), Sýrie (36 %) a Iráku (11 %). Více než 90 % z nich je mužského pohlaví.

27. ledna. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se německá populace díky kladné čisté migraci navýšila v roce 2015 o 1,15 milionu. V roce 2016 přibylo dalších 750 000 obyvatel a celkový počet obyvatel Německa dosáhl koncem roku 2016 svého dosavadního historického maxima 82,8 milionu.

27. ledna. Muslimští studenti ve škole Emscher-Lippe v Gelsenkirchenu se odmítli zúčastnit aktivit souvisejících s připomenutím holokaustu. Asi 40 % z 550 studentů školy jsou muslimové.

27. ledna. Ministr financí Wolfgang Schäuble odhalil, že migrační krize bude v letech 2016 a 2017 stát německé daňové poplatníky 43 miliard eur (46 miliard dolarů).

30. ledna. 25letý Němec tureckého původu Süleyman D. byl zatčen za znásilnění a dva další pokusy o znásilnění na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

30. ledna. Řezenský biskup Rudolf Voderholzer řekl, že usmíření mezi křesťany a muslimy je nemožné. Islám je „postkřesťanský fenomén, který popírá základní principy křesťanství,“ řekl. „Pouze ti, kteří neznají vlastní víru nebo ji neberou vážně, mohou považovat komplexní integraci islámu za proveditelnou.“

Únor 2017

1. února. Uniklá vládní zpráva odhalila, že Německo bude pro zastavení populačního poklesu potřebovat ročně 300 000 migrantů po dobu 40 let. Podle dokumentu, jehož části byly zveřejněny v novinách Rheinische Post, spoléhá německá vláda na permanentní masovou migraci, patrně hlavně z Afriky, Asie a Středního východu. Tato migrace by podle německé vlády měla udržet velikost populace Německa na stabilní úrovni do roku 2060 (82,8 milionu). Ze zprávy vyplývá, že rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové přijmout do země v letech 2015–2016 asi 1,5 milionu převážně muslimských migrantů nebylo primárně humanitární gesto. Jednalo se spíše o promyšlenou snahu zastavit německý populační pokles s cílem udržet životaschopnost německého sociálního státu.

1 února. Více než 1 000 policistů prohledalo domovy, mešity a podniky v Darmstadtu, Frankfurtu, Offenbachu a Wiesbadenu. Operace byla zaměřena proti džihádistické scéně v Hesensku. Zemský ministr vnitra Peter Beuth řekl, že účelem razie nebyla ani tak bezprostřední hrozba teroristického útoku jako spíše snaha o „rozbití rozbujelé salafistické sítě“.

2. února. Ministr vnitra Thomas de Maizière řekl, že bude usilovat o parlamentní souhlas s elektronickým sledováním džihádistů pomocí kotníkových náramků. Jeho snaha je reakcí na veřejné rozhořčení nad německými úřady, které věděly o nebezpečí, jež představuje Anis Amri, útočník na berlínský vánoční trh, a přesto ho nezatkly.

3. února. 33letý muslim ze západní části Balkánu byl zatčen za vniknutí do protestantského kostela v Schnaittachu a deklamování veršů z Koránu v průběhu pohřebního obřadu. Muž, který je policii znám svou kriminální minulostí, byl obviněn z narušení náboženského ceremoniálu. Pastor Wilfried Römischer k tomu řekl: „Je možné, že si muž nevšiml, že probíhá vzpomínkový obřad.“

4. února. Policie v Kolíně nad Rýnem rozeslala do všech 13 uprchlických zařízení ve městě e-mail s doporučením, aby se migranti neúčastnili městského výročního karnevalu. Po obvinění z rasismu se policie od e-mailu, který byl zjevně snahou o ochranu německých žen před sexuálními útoky, distancovala. Mluvčí policie Nadine Perske uvedla: „Jednalo se o ‚interní‘ a ‚neautorizovaný‘ dopis městským správám. Na první pohled vyvolává dojem, že jeho cílem bylo odradit imigranty od účasti na karnevalových oslavách. Účelem dopisu však bylo především imigranty informovat o přítomnosti státních orgánů na karnevalu a intenzivnějších policejních kontrolách.“

6. února. Podle výzkumu, který financovalo Spolkové ministerstvo pro rodinné záležitosti, je asi 48 000 žen a dívek žijících v současnosti v Německu obětí zmrzačení ženských genitálií (female genital mutilation, FGM). Dalším 9 000 dívkám toto nebezpečí hrozí. Většina obětí pochází z Eritrey, Somálska, Egypta, Etiopie a Iráku. Problém je nejvíce akutní v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu, Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku a Mnichově. Počet postižených žen se od roku 2014 zvýšil asi o 30 %.

7. února. Výzkum Chatham House, kterého se účastnilo více než 10 000 lidí z deseti evropských zemí, odhalil, že s tvrzením: „Další migrace z převážně muslimských zemí by měla být zastavena,“ souhlasí v průměru 55 % lidí. S tímto tvrzením souhlasila většina respondentů v osmi z deseti zemí. Rozpětí se pohybovalo od 71 % v Polsku, 65 % v Rakousku, 53 % v Německu a 51 % v Itálii, 47 % ve Velké Británii a 41 % ve Španělsku.

7. února. Omar A., 20letý žadatel o azyl ze Sýrie, byl odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody za útok na cestující v autobusu z Berlína do Milána. Soud si vyslechl, jak útočník poté, co sledoval na svém mobilu videa s popravami prováděnými Islámským státem, pořezal spolucestujícího v obličeji nožem a „Alláhovou pěstí“ udeřil další dva cestující. Soudce prohlásil, že útok neměl nic společného s islámem. „Soudní proces neodhalil jeho skutečný motiv.“

8. února. Anter B., 24letý žadatel o azyl z Tunisu, ozbrojený nožem, zajal a pokusil se znásilnit ženu na zastávce autobusu v Hamburku. Byl zatčen a během výslechu na polici řekl, že „to německé ženy chtějí“. Byl propuštěn, ale soudce požádal znovu o jeho zatčení poté, co nepřišel k soudnímu přelíčení. „V případu Antera B. nebyl napoprvé důvod pro jeho zadržení,“ uvedla mluvčí kanceláře státního žalobce v Hamburku Nana Frombach.

8. února. Soud v Münsteru odsoudil Amera K., 36letého muže z Libanonu, na 12 let do vězení za vraždu své ženy. U soudu vypověděl, jak víc než dvacetkrát bodl 26letou Fatimu S., matku jeho tří dětí, do hrudi a krku, protože se domníval, že se s ním chce rozvést.

9. února. Odvolací soud v Berlíně potvrdil muslimské ženě kompenzaci ve výši 8 680 eur (10 300 dolarů) za zamítnutí její žádosti o zaměstnání na základní škole v Berlíně kvůli nošení šátku. Žena svůj první soud prohrála díky úspěšné argumentaci berlínské školy pravidlem neutrality, které zakazuje nošení náboženských symbolů ve školách. Odvolací soud rozhodl, že žena ve skutečnosti diskriminována byla, protože její šátek nepředstavoval žádné ohrožení klidu ve škole. V lednu 2015 vydal německý Ústavní soud rozhodnutí, že všeobecný zákaz šátků na státních školách je protiústavní, pokud šátek „nepředstavuje dostatečně konkrétní ohrožení školního klidu nebo státní povinnost zachovávat neutralitu“.

10. února. 27letý žadatel o azyl z Nigérie ve městě Ahaus ubodal k smrti 22letou ženu poté, co údajně urazila jeho čest odmítnutím jeho snahy o sblížení. Hinduistická žena byla zaměstnána ve stejném azylovém zařízení, kde útočník žil. Byl zatčen v Basileji ve Švýcarsku.

11. února. Policejní šéf v Kolíně nad Rýnem Jürgen Mathies ohlásil zavedení nových bezpečnostních opatření pro známou kolínskou katedrálu. Opatření zahrnují zákaz velkých kufrů, cestovních tašek a turistických batohů. Návštěvníci mohou také být prohledáni. „Lidé by neměli mít strach vstoupit do katedrály,“ řekl.

15. února. 51letý muž z Iráku se v Bielefeldu pokusil zavraždit svou 51letou ženu. Zaútočil na ni kladivem při hodině němčiny v místní jazykové škole. Podle všeho muže rozzuřilo, že se žena stýká s dalšími studenty jazykové školy.

15. února. Police prohledala byty čtyř imámů podezřelých ze špionáže pro tureckou vládu. Měli podávat informace o duchovním, Fethullahu Gülenovi, sídlícím v Americe, kterého Ankara obviňuje z přípravy neúspěšného puče v červenci 2016.

17. února. 32letý Turek Volkan T. zastřelil v Offenbachu svou bývalou přítelkyni. Jednalo se o 40letou německou ženu se dvěma dětmi. Muž řekl, že ho rozčílilo, když s ním žena ukončila vztah.

17. února. Ministryně obrany Ursula von der Leyen varovala před rozšířením boje proti Islámskému státu na boj proti všem muslimům. „Musíme být opatrní, aby se z toho nestal boj proti islámu a muslimům obecně,“ řekla von der Leyen v průběhu debaty ve Spojených státech, která se týkala „zákazu cestování muslimů do USA“.

19. února. Kancléřka Angela Merkelová při projevu na mnichovské konferenci o bezpečnosti prohlásila, že příčina islámského terorismu tkví ve „špatném pochopení islámu“ (ein fehlgeleiteter Islam), a ne v islámu jako takovém. V projevu také žádala islámské autority o jasné definování „zřetelné dělicí čáry mezi mírumilovným islámem a terorismem ve jménu islámu“.

21. února. Podle novin Westdeutsche Allgemeine Zeitung žádal údajně turecký konzulát v Severním Porýní-Vestfálsku turecké rodiče v Kolíně nad Rýnem, Essenu a Münsteru o nahlášení jakékoliv kritiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterou zaslechnou jejich děti ve školách. Rodičům bylo doporučeno, aby své děti přiměly učitele natáčet a důkazy předávat tureckým autoritám.

21. února. Podle dokumentu získaného agenturou Reuters navrhli němečtí úředníci Evropské unii uvolnění některých pravidel ochrany lidských práv, aby bylo možné deportovat více žadatelů o azyl, zatímco čekají na výsledky azylového řízení. Současné zákony EU o lidských právech umožňují deportovat žadatele o azyl pouze do zemí, které splňují určitá kritéria: ochrana před ohrožením a perzekucí, humánní podmínky přijetí a alespoň částečný přístup k lékařské péči, vzdělání a na trh práce. V dokumentu se píše, že některé body zřetelně přesahují základní pravidla ochrany v Ženevské úmluvě a Listině základních práv Evropské unie.

22. února. Bavorská vláda odsouhlasila zákaz zahalování celého obličeje „při výkonu veřejné služby, na univerzitách, ve školách, v mateřských školách, v oblastech veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a při volbách“. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann opatření označil za nezbytné, protože ženy zahalené v nikábu nebo burce představují překážku pro komunikaci a veřejnou bezpečnost. „Komunikační výměna probíhá nejen prostřednictvím slov, ale také pohledem, výrazem tváře a gesty,“ řekl Hermann. „Jedná se o základní pilíř mezilidských vztahů, jež tvoří základ naší společnosti a svobodného, demokratického pořádku.“

25. února. V Euskirchenu ubodal k smrti 32letý německý Turek svou bývalou přítelkyni, 32letou Němku, protože začala chodit s někým jiným.

26. února. Podle Spolkového ministerstva vnitra se v roce 2016 v Německu odehrálo 3 533 útoků na migranty a žadatele o azyl, které byly hlášeny policii. Průměrně tedy téměř deset denně. Při útocích bylo zraněno 560 lidí včetně 43 dětí.

28. února. Abubaker C., 27letý muž z Pákistánu byl odsouzen na doživotí za uškrcení 70leté Marie Müller v její posteli v Bad Friedrichshallu. Po činu na zdi její ložnice napsal verše z Koránu. Žaloba potvrdila, že se jednalo o nábožensky motivovanou vraždu. Sunnitský muslim ženu očividně zavraždil kvůli jejímu římskokatolickému vyznání.

Březen 2017

1. března. Podle zprávy Global Wealth Migration Review z roku 2017 emigrovalo z Německa v roce 2016 více než 4 000 milionářů. Pro srovnání, v roce 2015 jich emigrovalo 1 000. Než se rozhořela migrační krize v roce 2015, opouštělo Německo pouze pár stovek milionářů ročně. Většina z nich svůj odchod zdůvodňuje zhoršující se bezpečnostní situací. Nejvíce odcházejí do Austrálie, Kanady, Spojených států, Dubaje a do Izraele. Masový odliv bohatství zmenšuje německou daňovou základnu. Děje se to v situaci, kdy německá vláda vynakládá desítky miliard eur na uprchlíky a migranty z muslimského světa. Šéfredaktor Andrew Amoils ve zprávě varuje, že bohatí představují v jistém smyslu varovný systém společnosti. Díky svým finančním možnostem, vzdělání a mezinárodním kontaktům je pro ně emigrace snazší než pro ostatní. Z dlouhodobějšího pohledu je však jejich odchod předzvěstí nárůstu emigrace i mezi střední třídou, píše se ve zprávě.

2. března. Abdalfatah H., 36letý migrant ze Sýrie, byl zatčen v Düsseldorfu na základě obvinění z vraždy 36 lidí v Sýrii ve jménu džihádistické skupiny Jabhat al-Nusra. Do Německa přišel se svou těhotnou ženou a třemi dětmi (3, 5 a 7 let) v říjnu 2015. Od dubna 2016 pobíral na sociálních dávkách 2 400 eur (2 600 dolarů) měsíčně.

2. března. Správa střední školy Johannes Rau Gymnasium ve Wuppertalu požádala učitele, aby zakázali muslimským žákům „provokativní modlení“ na veřejnosti. Ve vnitřním sdělení se píše: „V minulých týdnech bylo možné stále častěji pozorovat muslimské žáky při modlení v přítomnosti ostatních studentů. Rituálně se omývají na toaletách, pokládají na zem koberečky a zaujímají jisté pozice. To je zakázáno.“

3. března. V Mönchengladbachu zavraždil 32letý žadatel o azyl, Ahmed Salim, 47letou Němku zřejmě proto, že s ním ukončila vztah. Muž používající také pseudonym Jamal Amilia byl zatčen ve Španělsku. V žádosti o azyl napsal, že pochází z Izraele. V jiné žádosti, kterou vyplnil v jiné zemi, napsal, že je z Maroka. Předpokládá se, že ve skutečnosti pochází z Iráku.

4. března. Podle týdeníku Der Spiegel odešlo z Německa více než 900 lidí, aby se připojili k Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Přibližně jedna třetina z nich se vrátila do Německa a o dalších 145 se předpokládá, že zahynuli v bojích. Státní žalobce varoval, že navrátilci jsou obzvlášť nebezpeční. „Často měli zkušenosti s extrémním násilím, jsou vysoce radikalizovaní a mají v Německu jen slabé vyhlídky.“

7. března. Německá mutace časopisu ISIS z názvem Rumiyah vyzvala osamělé džihádistické vlky k zabíjení „odpadlých“ imámů v Německu a Rakousku.

8. března. 22letý migrant sexuálně napadl čtyři dívky ve veřejném bazénu v Oldenburgu. Policie řekla, že muž, který nemluví německy, je „mentálně narušený, což vzbuzuje pochybnosti o tom, zda si uvědomoval, že jeho jednání je nezákonné“.

9. března. 37letý migrant z Kosova, Fatmir H., byl zatčen poté, co při útoku sekerou poranil devět lidí včetně dvou policistů na hlavním vlakovém nádraží v Düsseldorfu. Policie řekla, že muž trpí paranoidní schizofrenií a v době útoku nebyl v „normálním psychickém stavu“.

10. března. Neidentifikovaný muž mávající mačetou napadl 80letého muže v Düsseldorfu. Pachatel je stále na útěku. V Hamburku bylo zraněno šest lidí, když dva mladiství zaútočili slzným plynem na vlakovou soupravu s 50 cestujícími. Tito pachatelé jsou také na útěku.

10. března. Podle místopředsedy Německého spolkového sněmu (Bundestag) Johannese Singhammera utratilo Německo za přijetí, ubytování a péči o migranty a uprchlíky v roce 2016 více než 23 miliard eur (25 miliard dolarů). Průměrné roční náklady na migranta byly přibližně 11 800 eur (13 000 dolarů). V samotném Berlíně činily skutečné náklady na migranty dvojnásobek původně předpokládaného rozpočtu: 1,27 miliardy eur (33 mld. korun) místo očekávaných 685 milionů eur.

10. března. Spolková rada (Bundesrat), horní komora německého parlamentu, zamítla návrh zákona, který by urychlil deportaci do Alžírska, Maroka a Tunisu překlasifikováním těchto zemí do kategorie „bezpečných zemí původu“. Německá ústava definuje bezpečné země jako země, ve „kterých lze podle místních zákonů, policejních praktik a obecných politických podmínek bezpečně předpokládat, že v nich neexistuje politická perzekuce či nelidské nebo ponižující tresty“. Rozhodnutí, za kterým stály spolkové země s levicově zaměřenými vládními koalicemi, znamená, že zločinní migranti z Magrebu zůstanou v Německu na neurčito.

11. března. Policie v Essenu zmařila džihádistický útok na nákupní centrum na náměstí Limbecker Platz. Policejní šéf v Essenu Frank Richter řekl, že získal „velice konkrétní informace“ o plánu na útok v obchodním centru, kde je více než 200 obchodů a v kteroukoliv sobotu se zde vyskytuje průměrně 60 000 návštěvníků. Policie zatkla dva salafisty z Oberhausenu, z nichž jeden bojoval za Islámský stát v Sýrii.

12. března. Počet zločinů spáchaných žadateli o azyl a uprchlíky v Bádensku-Württembersku v roce 2016 podstatně vzrostl. Podle statistik bylo z celkového počtu 251 000 podezřelých 107 417 jiného než německého původu. Převážně pocházeli z Turecka, Rumunska a Itálie. 25 379 pachatelů bylo žadateli o azyl či uprchlíky (v roce 2015 jich bylo 18 695). V roce 2016 spáchali 64 329 zločinů, což je oproti roku 2015 nárůst o téměř 20 %.

13. března. Počet zločinů spáchaných žadateli o azyl a migranty v Bavorsku v roce 2016 výrazně narostl. Mezi podezřelými z řad migrantů byli nejčastěji Syřané, jichž bylo 16,1 % (2015: 11,1 %), následovali Afghánci s 14,3 % (2015: 10,1 %), Iráčané s 8,8 % (205: 4,6 %) a Nigerijci s 6,8% (2015: 5,4 %). „Nárůst zločinu v Bavorsku mají na svědomí zejména podezřelí z řad cizinců, obzvláště migrantů,“ řekl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.

14. března. Imigrant z Kosova žijící v Německu 28 let, který je aktivním členem islámského salafistického hnutí, vyžadoval, aby střední škola Meierfeld v Herfordu poskytla jeho synovi v devátém ročníku modlitební místnost, „aby mohl vykonávat páteční modlitbu včas a nerušeně“. Muž také zakázal svému synovi navštěvovat hudební výchovu, o níž prohlásil, že ji islám zakazuje. Modlitební místnost již dříve požadoval po střední škole Friedenstal, také v Herfordu, na kterou chodí další z jeho synů.

14. března. Více než 400 policistů se zúčastnilo razie v mešitě v Hildesheimu. Ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius řekl, že mešita Deutschsprachigen Islamkreis Hildesheim (DIK) byla „ohniskem radikální salafistické scény“. Ministr nařídil uzavření mešity, protože zde probíhalo „verbování muslimů k účasti v bojích v Iráku a Sýrii“.

14. března. 17letý somálský migrant znásilnil 43letou ženu na vlakovém nádraží v Bamberku. Muž „jižanského typu“ (südländischer Typ) znásilnil 14letou dívku na dětském hřišti v Döbelnu.

15. března. 40letý Němec tureckého původu ubodal svou 34letou ženu před mateřskou školkou v Kielu. Podle sousedů měl odděleně žijící pár neshody ohledně přestěhování dětí do Turecka.

17. března. Německé imigrační úřady testují software, který by měl být schopen rozeznat dialekt migrantů, a tím pomoci rozpoznat legitimní žadatele o azyl. Asi 60 % migrantů, kteří do Německa přišli od roku 2015, nemá doklady totožnosti. „Myšlenka je taková, že nahrajeme ukázku řeči žadatelů o azyl a provedeme automatickou analýzu dialektu,“ řekl Julian Detzel ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).

18. března. Pět arabských migrantů bylo obviněno z hromadného znásilnění sedmileté dívky v přijímacím středisku pro uprchlíky v okrese Bahrenfeld v Hamburku.

19. března. Dva syrští žadatelé o azyl ve věku 17 a 23 let pobodali za denního světla dvě náhodné kolemjdoucí na pěší zóně v Dessau-Rosslau.

20. března. Tři žadatelé o azyl sexuálně napadli 34letou ženu v autobusu v Mnichově. Migranti následně napadli i zasahující policisty. Jeden z migrantů pěstí prorazil výlohu obchodu a další z nich mával 25 centimetrů dlouhým kuchyňským nožem.

21. března. Dva severoafričtí žadatelé o azyl byli obviněni z pokusu o zabití poté, co strčili 40letého muže do kolejiště před přijíždějící vlak ve stanici Dresden-Zschachwitz. Strojvůdce zastavil soupravu několik metrů před mužem, kterému pachatelé, 23letý Maročan a 27letý Libyjec, bránili dostat se zpět na nástupiště. Hlavní žalobce Lorenz Haase nejprve muže zprostil obžaloby se závěrem, že pro vražedný úmysl není dostatek důkazů. Následující den Haase své rozhodnutí změnil poté, co se zvedla celonárodní vlna rozhořčení.

21. března. Tři mladiství salafisté obdrželi tresty odnětí svobody v trvání šest až sedm let za pumový útok na sikhský chrám v Essenu v roce 2016. Soudce rozhodl, že motivem útoku, při kterém byli zraněni tři lidé, byla nenávist k jinému náboženství.

22. března. Německá tisková rada (Presserat) uvolnila svá doporučení (Pressekodex) pro kriminální zpravodajství. Novináři mají nyní povoleno zveřejňovat informace o etnickém nebo náboženském původu podezřelých a pachatelů, pokud pro to existuje „oprávněný veřejný zájem“. Předtím měli novináři povoleno tyto detaily uvádět pouze v případě, že to bylo absolutně nezbytné (begründeter Sachbezug) pro pochopení popisovaných událostí. Změnu zapříčinily stížnosti německých médií na obtížnou interpretaci předchozích doporučení.

23. března. Pracovní soud v Mannheimu zamítl žalobu 40leté muslimské zdravotní sestry. Ta si stěžovala na nespravedlivou výpověď z pečovatelského domu, kterou dostala po pouhém týdnu v práci, když odmítla umývat pacienty mužského pohlaví. Soud rozhodl, že zaměstnavatel má právo propustit zaměstnance během šestiměsíční zkušební doby.

23. března. Podle novin Stuttgarter Nachrichten se počet vězňů v Bádensku-Württembersku zvýšil o 615 na 7 400 od roku 2015. Všech 17 věznic ve spolkové zemi je přeplněno. Důvodem nárůstu počtu vězňů je příliv migrantů. Poměr cizinců ve věznicích se během posledních dvou let zvýšil z 39 % na 46 %.

24. března. Berlínská policie vytvořila speciální jednotku pro vyšetřování útoků kyselinou. V prvních třech měsících roku 2017 bylo ve městě obětí útoku kyselinou nejméně šest žen.

24. března. 31letý afghánský migrant zaútočil kladivem na 59letého cyklistu v Hamburku. Policie uvedla, že muž, kterého našli pokrytého krví oběti, je „psychicky nemocný“.

24. března. 30letý muž vykřikující „Alláhu akbar“ a „všichni tu zemřete“ způsobil dočasné uzavření hlavního autobusového nádraží v Bamberku. Policie řekla, že muž projevoval „zřetelné příznaky psychické nemoci“. Kvůli jeho „nemoci“ na něj nebyl vydán zatykač.

25. března. Noviny Bild am Sonntag získaly uniklou policejní zprávu ze Severního Porýní-Vestfálska, v níž se píše, že policie už v březnu 2016 věděla o plánovaném útoku Anise Amriho. 31letý Tunisan, který provedl džihádistický útok na vánoční trh v Berlíně 19. prosince, nebyl deportován, protože neměl pas. Zpráva uvádí: „Amri představuje riziko sebevražedného útoku. Očekává se, že Amri teroristický útok skutečně provede.“

28. března. Humboldtova univerzita v Berlíně ohlásila otevření Islámského teologického institutu. Cílem programu je „nabídnout akademický základ islámské teologie pro vzdělávání imámů a poskytnout studentům kvalifikaci pro učitelské pozice“. Berlínský starosta Michael Müller odhalil, že institut budou financovat němečtí daňoví poplatníci částkou 13,5 milionu eur (14,5 milionu dolarů). Tyto peníze zajistí financování institutu do roku 2022. Rektorka Humboldtovy univerzity Sabine Kunst odmítla žádosti o založení společné „Teologické fakulty“ pro křesťany, muslimy a židy: „Pro Humboldtovu univerzitu je prvním krokem založení Islámského teologického institutu. Chceme, aby byl úspěšný. A je důležité, abychom tento klíčový projekt nezkomplikovali mnohem širším zaměřením.“

31. března. V Güterslohu 43letý Syřan pálil svou 18letou dceru cigaretou a vyhrožoval jí zabitím. Otec se synem následně napadli zasahující policisty. Ti museli k obraně použít pepřový sprej. Dívka byla umístěna do ochranné vazby.

Duben 2017

1. dubna. 14letého studenta školy Friedenauer Gemeinschaftsschule v Berlíně napadli jeho muslimští spolužáci poté, co přišli na jeho židovský původ. Podle berlínských novin Tagesspiegel jsou zhruba tři čtvrtiny žáků školy muslimové. Rodiče svého syna přemístili na jinou školu a obvinili ředitele, že nezasahuje proti muslimskému antisemitismu ve škole.

3 dubna. Vládní mluvčí Steffen Seibert odmítl volání několika členů Křesťanské demokratické unie (CDU), strany kancléřky Angely Merkelové, po zákonu o islámu, který by reguloval islámské praktiky v Německu. Požadovali podmínku znalosti němčiny pro imámy a povinnou registraci mešit. Jens Spahn, člen výkonného výboru CDU, řekl, že německé úřady „nemají ponětí, kolik mešit v Německu je, kde se nacházejí a kdo je financuje“. Seibert oponoval tvrzením, že náboženská svoboda je „jedním ze základních pilířů německé ústavy“.

3. dubna. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu odsoudil Marca G., 29letého konvertitu k islámu, k doživotnímu vězení za nastražení bomby na hlavním vlakovém nádraží v Bonnu v prosinci 2012. Další tři džihádisté byli odsouzeni na 9,5 až 12 let vězení za účast ve spiknutí za účelem vraždy protiislámského politika v Leverkusenu. Soud byl jedním z nejdelších v novodobé historii. V průběhu 155 dní bylo vyslechnuto 27 expertů a 157 svědků.

5. dubna. V Lipsku pobodal 34letý Syřan svou 28letou manželku, protože se s ním chtěla rozvést. Jejich dvě děti byly svědky útoku a nyní jsou umístěny v ochranné vazbě.