Jourová uvádí, že má důvěru v polský národ, že se nevydá cestou, odkud se těžko navrací. „Nová polská vláda ovšem podniká kroky, jako by se chtěla navždy zabetonovat ve svých pozicích,“ píše jasně Jourová.

Eurokomisařka připouští, že v Polsku proběhly demokraticky a řádně parlamentní volby, které vyústily ve vládu s dominancí strany Právo a spravedlnost. Ta ve volební kampani slibovala zásadní změny a voliči jasně vyjádřili, že si je přejí.

Jenže Polsko je zároveň členskou zemí EU a jako takové se přihlásilo k plnění jasně daných závazků podpisem Smlouvy o EU.

Když už stát ústavní soud má, nesmí ho omezovat a musí respektovat jeho rozhodnutí

Hned v článku 2 Smlouvy o EU se Polsko, stejně jako my a všechny státy Evropské unie, zavázalo k dodržování principů právního státu. „To mimo jiné vyžaduje vyvážení moci výkonné, zákonodárné a soudní, tedy systém, kdy žádná moc ve státě nemá absolutní pravomoc a je omezena v rámci ústavního systému. Patří sem mimo jiné nezávislost justice, svoboda slova či shromažďování,“ připomíná Jourová.

Připouští, že každý stát má absolutní volnost si určit, jak takový systém nastaví, vychází přitom z tradic a zvyklostí. „Nikde není nařízeno, že má stát mít ústavní soud – ale když už ho jednou má, musí ho nechat pracovat, neomezovat ho a respektovat jeho rozhodnutí,“ vysvětluje eurokomisařka.

Polsko přijalo několik rozhodnutí, která budí podezření

Podle ní Polsko koncem roku přijalo několik rozhodnutí, jež budí podezření, že by mohl být ústavní soud ve své funkčnosti omezen. „V kombinaci s novým mediálním zákonem, který zásadně mění způsob uspořádání a vedení veřejnoprávních médií, a ve světle dalších plánovaných reforem vyvolává polská situace mnohé otazníky,“ upozorňuje Jourová.

Podle ní má Evropská komise dokonce povinnost se ptát. „Jejím úkolem je hlídat, zda členský stát neodchází z rámce právního státu. A v tuto chvíli jde o preventivní opatření, nejde o sankce,“ ujišťuje eurokomisařka.

A dodává, že EK může jen zhodnotit situaci na základě faktů a v případě zjištění varujících skutečností navrhnout premiérům členských zemí, aby se situací v dané zemi zabývali.