V úvodu setkání komisařka reagovala na poslední velkou akci belgické policie, která zatkla několik osob podezřelých z terorismu. „Já myslím, že moje reakce je normální a lidská. Žiju v Bruselu a vnímám, že ta situace je rozjitřená. To, co se včera odehrálo, nepřispívá k pocitu bezpečí,“ uvedla Jourová k poslední velké protiteroristické akci v Belgii, která se odehrála včera.
Prezident Miloš Zeman zkritizoval v ústavu v Brandýse nad Orlicí inkluzi školství, to následně zvedlo vlnu kritiky. „Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity,“ řekl prezident s tím, že je proti slučování handicapovaných dětí s nehandicapovanými v běžných školách. Obě skupiny dětí jsou podle prezidenta nešťastné, když mají pobývat jedna vedle druhé.
„Mně se nelíbí, že se bavíme paušálně o nějaké skupině handicapovaných dětí. Je třeba přistupovat individuálně. Je třeba posoudit, zda jsou schopni fungovat v běžných třídách, nebo jestli jejich postižení je takové, že jim lépe vyhovuje speciální školství.“ Jourová uvedla, že není politikem, který pracuje od stolu. Zdůrazňovala proto přísný individuální přístup ke každému dítěti.
„Považuji za nešťastné všechny výroky, které paušalizují,“ uvedla. Tyto výroky podle Jourové nikam nevedou. Řekla to v reakci na prezidentovo vyjádření o inkluzi ve školství.
Končí některé romské děti v Česku neoprávněně ve zvláštních školách?
Česká republika má v EU také problém kvůli odsouvání romských dětí do takzvaných zvláštních škol. Evropská komise koncem září zahájila s Českem řízení kvůli nesplnění povinnosti ohledně vzdělávání romských dětí, věc může skončit až u Evropského soudního dvora. Už v roce 2007 totiž ČR prohrála u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku porušila přeřazením romských dětí do zvláštních škol jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Řada romských dětí přitom dál končívá v praktických školách, které jsou určeny žákům s lehkým mentálním postižením. Věra Jourová říká, že v tomto máme skutečně problém, který dosvědčují i statistiky.
„Procento romských dětí v těchto školách máme velmi vysoké. Proto Evropská komise vyzvala vládu k nápravě situace,“ říká Věra Jourová. I zde evropská komisařka prosazovala individuální přístup, kdy je třeba jednotlivě posoudit, které dítě je schopno zařadit se do běžné školy, a které naopak už potřebuje úlevy. Podle Jourové se vláda velice snaží a je aktivní v napravování situace.
Ženy si tradičně říkají o nižší plat, i když vyhrají konkurz
Věra Jourová má ve svém portfoliu také otázky rovnosti pohlaví. Moderátorka pořadu Helena Šulcová chtěla znát její názor na nerovné odměňování mužů a žen. „Je to problém, ale ne tak velký, jak by se zdálo. Tradiční ženská povolání, jsou prostě méně placená,“ uvedla. Proč ale i na manažerských pozicích berou ženy v Česku nižší platy? Prý kvůli nízkému sebevědomí. Jourová se na to dotazovala vrcholných manažerů a jejich odpovědi údajně zněly unisono. „Ženy si neumí vyjednat pro sebe dobré podmínky. Když žena vyhraje výběrové řízení, tak si tradičně řekne o menší finanční ohodnocení,“ tvrdí. „Vyzývám všechny ženy, nepodceňujme se!“ Obrátila se eurokomisařka k posluchačkám.
Z průzkumů údajně vyplývá, že v zahraničí jsou ženy obecně sebevědomější. Informace prý měla čerstvé, z dnešního kulatého stolu, který se věnoval tomuto tématu.
EK zaznamenala, že vláda se velice snaží
Evropská komise nyní tlačí na to, aby prováděcí předpisy k zákonu o státní službě Česko přijalo do konce letošního roku, k čemuž se Praha zavázala i v dohodě o partnerství s EU. Jenže Brusel přitom očekává, že Česko své závazky splní rychleji a všechny doprovodné předpisy přijme do poloviny roku. Jinak totiž hrozí, že nebudeme moci čerpat z evropských peněz. „Intenzivně se jedná a česká vláda je velice aktivní,“ tvrdí Jourová s tím, že to se ví i v Evropské komisi.
„Dohoda byla, že prováděcí předpisy mají být do konce roku 2015. Tak mě trochu překvapil ten nynější tlak EK. Na druhou stranu se na služební zákon čekalo neuvěřitelně dlouho, takže určitou netrpělivost chápu.“
EK totiž prováděcími předpisy podmiňuje schválení jednotlivých operačních programů upřesňujících podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020. Nástupkyně Jourové v křesle ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tento týden v Senátu prohlásila, že dostala od komise upozornění, že pokud nebudou existovat prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu, nebude komise Česku schvalovat operační programy na roky 2014 až 2020.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj prý nemá příležitost sledovat, jak si vede její nástupkyně Karla Šlechtová. Uvedla jen, že je jiného temperamentu a že je ráznější. Šlechtová dokonce na své TK uvedla, že doposud nebylo ministerstvo řízeno. Jourová se proti tomu ohradila s tím, že každé období si žádá určitý styl řízení a nějaké změny.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr