„Všichni jaksi vědí, že nezbytný otec opravdu není. Asi jako by se dalo říct, že ani peníze nejsou nezbytné k životu – peníze nejíme, peníze nepijeme, peníze nedýcháme, že. A přece každý ví, že peníze aspoň v nějakém minimálním množství - nežijeme-li mezi Papuánci na Nové Guinee - k životu potřebujeme, nemáme-li živořit pod mostem,“ poznamenala úvodem Šichtařová.

Trend je podle ní jasný. „Lidé se bojí manželství. Mají tisíc argumentů, proč nepotřebují nějaký papír na lásku. Mnozí se dokonce nesprávně domnívají, že vyhýbání se manželství je uchrání před rozvodem (fajn, nebudeme tomu říkat rozvod, nýbrž rozchod, emocionální a materiální důsledky budou srovnatelné, právní urovnání však bude složitější). Ale v pozadí toho i onoho je pouhý strach. Strach z komplikací. Strach z pokažení opapírovaného vztahu. A matky se suverénně tváří, jako že je normálka a žádoucí, že otcům navždy odeberou děti,“ dodala Šichtařová.

Původní text ZDE.

Následně se zamyslela nad názory progresivních feministek, podle nichž je muž na úrovni domácího spotřebiče. „Když se pokazí, vyhodí se a pořídí se jiný – výkonnější. Některé ženy se dokonce nechaly slyšet, že mají raději domácí spotřebič než manžela, protože na domácí spotřebič je větší spolehnutí. Jsou ryze praktické. Nejde jim o lásku, jde jim o spoleh, výkon, plat. Ostatně mixér taky nemilujeme, nýbrž používáme,“ podotkla.

A vrátila se ke své profesi, kdy podle jejích slov v tom ekonom neomylně čichá bohatnutí společnosti, neboť bohatí lidé nepotřebují rodinu tolik jako chudí. „Rodina vždy tradičně představovala oporu ve špatných časech. Byla to pojistka proti nepřízni života. Zatímco dřív ženy spoléhaly na rodinu, dnes spoléhají na stát. Sociální stát tak rodinu ničí, protože kvůli sociálnímu státu došly ženy k názoru, že muže a tedy rodinu nepotřebují,“ řekla Šichtařová, jež se domnívá, že jde o nepřirozený stav, neboť nejsme samosprašní jedinci.