Prvním je modernizace železničního koridoru mezi Prahou a Plzní s investicí za 76 milionů eur (skoro dvě miliardy Kč), zahrnující nové i rekonstruované tratě mezi Rokycany a Plzní včetně nejdelšího železničního tunelu v Česku. Druhým je investice skoro 75 milionů eur (přes 1,9 milionu Kč) do silnice mezi Nebory a Bystřicí, která je součástí hlavního spojení mezi českou dálnicí D48 a slovenskou dálnicí D3.

Infrastrukturní projekty placené z unijních fondů soudržnosti, u nichž hodnota přesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy Kč), podléhají kvůli svému velkému rozsahu zvláštnímu posouzení a rozhodnutí Evropské komise. U dopravních projektů je limit vyšší na úrovni 75 milionů eur.

V současném programovém období, tedy mezi roky 2014 až 2020, získalo finanční prostředky z EU 258 takových velkých projektů. Příspěvek z evropských peněz na ně dosahuje celkem 32 miliard eur (přes 823 miliard Kč), což je polovina jejich celkové hodnoty. Cretsuová dnes tyto velké projekty označila za „výkladní skříň politiky soudržnosti“.

Dnes komise potvrdila 25 projektů v desítce zemí za asi čtyři miliardy eur (přes 100 miliard Kč). Kromě dvou českých je mezi nimi například 130 kilometrů přeshraničního plynovodu mezi Řeckem a Bulharskem, moderní budovy univerzity ve středoněmecké Jeně, kvalitnější železnice na Sicílii či nemocnice, silnice a železnice v Polsku.

Nový moderní železniční koridor, který šetří čas na trati z Plzně do Prahy, už je v provozu. Stavba začala v roce 2013, přibližně o rok se ale následně zpozdila kvůli archeologickým nálezům. „Nejzajímavější částí je dvoutubusový, dvoukolejný tunel mezi Ejpovicemi a Plzní. Je dlouhý přes čtyři kilometry, a stal se tak nejdelším železničním tunelem v České republice,“ přiblížil ČTK využití evropských peněz Petr Kolář, náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Mezi dopravními tunely obecně je na druhém místě, prvenství patří pražskému tunelu Blanka.

SŽDC se podle něj na této páteřní trati snaží, aby se pasažéři dostali z Plzně do Prahy v čase kratším než jedna hodina. Na nové trati, spolufinancované z unijních peněz, tak nyní vlaky mohou jezdit až 160 kilometrů za hodinu, připravována je – po dalších úpravách zabezpečení – i rychlost až 200 kilometrů za hodinu.