Hostem úterních Dvaceti minut Radiožurnálu byl analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík, který promluvil mimo jiné o čínském mírovém  plánu.

Pro Ukrajinu je to nepříjemná záležitost, protože Ukrajina si nemůže znepřátelit Čínu, pokud si chce naklonit co nejvíce zemí na svou stranu, upozornil Stulík. Řada zemí třetího světa není příliš nakloněna Ukrajině. „Rusko tady sehrálo velkou diskreditační kampaň a právě tady může Čína sehrát důležitou roli,“ upozornil Stulík s tím, že Ukrajina se tady ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny, protože na jedné straně Čínu potřebuje, ale na straně druhé je jasné, že Čína dnes ekonomicky kupříkladu Rusku pomáhá.

„Ten čínský plán má jeden velký nedostatek. On nejmenuje, kdo je agresor a kdo je oběť,“ podotkl Stulík.

Ukrajinci podle něj čínský plán chtějí realizovat bod po bodu a trvají na tom, že by měla být obnovena územní celistvost Ukrajiny, což by znamenalo stažení ruských vojsk z Ukrajiny, a na to podle Stulíka Rusové nepřistoupí.

„Já si myslím, že to celé je jedna velká, složitá diplomatická hra. Čínský ministr zahraničí nejprve navštívil několik západních zemí a poté mluvil i s představiteli Ruské federace. Čínský zástupce o plánu jednal i s ukrajinskou stranou, a všechny strany tak měly čas připravit si nějaké reakce. Sama Čína se podle Stulíka chtěla prezentovat jako strana, která také usiluje o mír. „Ale nikdo nemůže tento plán považovat za proveditelný a realistický,“ řekl Stulík.

„To by bylo pro Čínu nevýhodné, kdyby bylo Rusko poraženo, protože Rusko potřebuje jako spojence a také jako někoho, kdo jí bude poskytovat energetické suroviny, jako jsou plyn a ropa,“ upozornil Stulík.

Jedním dechem však dodal, že v důsledku vypuknutí války ochladl i obchod mezi Západem a Čínou, což taktéž není v čínském zájmu. Proto se Čína se Západem snaží komunikovat a ukazovat, že jí jde o mír. Ač z pohledu západních politiků stojí blíže Rusku než neutrálně kdesi ve středu mezi válčícími stranami.

Odpovídal také na otázku, zda je pravděpodobné, že Čína dodá do Ruska nějaký vojenský materiál pro válku s Ukrajinou.

„V dané situaci spíše není. Dosud Čína neposkytovala vojenskou pomoc Rusku,“ upozornil analytik. Upozorňoval však také, že před válkou Čína dodávala do Ruska 90 procent dostupných dronů. A právě proto se podle hosta Českého rozhlasu dostalo od USA Číně varování, ať si v této oblasti dá pozor a měla by mít na paměti, že si pravděpodobně bude chtít udržet i západní trhy, kam drony též dodává.

Do Číny teď na třídenní návštěvu dorazil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Podle Stulíka už je dnes Lukašenko v pozici ruského vazala, který může sehrát roli jakéhosi posla mezi Ruskem a Čínou a může předávat návrhy, které obě strany nemusejí chtít vyslovit napřímo.