Kovářová si všimla mimo jiné omluvy automobilky Volkswagen za bílou ruku použitou do reklamy, či omluvy módního domu Gucci za svetr s červenými rty. Vnímá i omluvu Prady za opičku na visačce či omluvu americké Sněmovny reprezentantů černochům za otroctví.

„Co se to děje za našimi hranicemi? Už zase jsme vzkřísili sebekritiku a kolektivní vinu,“ poznamenala Kovářová s tím, že jako holka se v dějepise učila o hrůzách minulosti, kdy děti pykaly za činy rodičů, kvůli nimž se nedostaly na vysokou školu.

„Tisíce jiných tlak okolí nutil k pokrytectví. Už zase se podepisují rezoluce podporující kriminální činy. Paradoxně to tehdy ani dnes nebyl tlak zákona nebo státu, ale společenský tlak menšiny poblouzněných, jimž většina v údivu paralyzovaná nedokázala říct hlasité ‚ne‘. Říkala jsem si, že některé hrůzy se už nikdy v budoucnu nebudou opakovat. A dnes je vidím na obrazovce a vyskakují na mě ze zpráv,“ zmínila mimo jiné také prezidentka Unie rodinných advokátů.

Následně hovoří také o bourání soch za našimi hranicemi, které podle ní bourají davy fanatiků. A dodává, že ty sochy jsou součástí jejich minulosti.

„Wales provede sebekritický audit soch a ty, co jím neprojdou, budou popraveny a objeví se na seznamu těch, jejichž jména se nesmějí vyslovit. Odmyslím-li si protiprávnost takového činu, poškozujícího cizí majetek, a sochařova práva, je efekt stejně nicotný jako vyjmout fotku příbuzného z rodinného alba. Příbuzným zůstane stejně, a mazání historie je možná efektní, ale málokdy efektivní. Dříve či později se stejně kolo dějin otočí na opačnou stranu, a každá revoluce krutě dopadne na své děti,“ dodala.

Závěrem zmínila každodenní život, kdy omluva je mnohdy nezbytná, prostě pro udržení dobrých mezilidských vztahů.

„Proč ale se omlouvat za historii? Cožpak jsme ji my současníci zavinili? Budeme chtít omluvu po Rakušanech za Františka Josefa a po Němcích za světové války? Pak brzy zjistíme, že naši předkové kašlali na lidská práva a poddanství zrušili příliš pozdě, neb podle současného práva nemělo být vůbec zavedeno. Proč najednou mlčí obvyklí obhájci všech možných a nemožných lidských práv? Proč nepodpoří současníky, jež podle práva není za co trestat? My živí jsme přece s otroky neobchodovali. Vy ani já jsme odnikud původní obyvatele nevyháněli," míní Kovářová. A dodává, že černochům ani nikomu jinému se netřeba omlouvat, tím spíš ne za krutosti dávné minulosti. 

„Nebudu poklekat jenom proto, že to dělají v Americe. Neomluvím se za něco, co jsem sama nezpůsobila. Ani vy, občané, čtenáři, přátelé, Češi, se kát za otroctví nemusíte,“ uzavřela.