Na začátku září se v Senátu bude konat konference Populismus a polarizace české společnosti. O nebezpečí vyplývajícím z populismu mají ve Frýdlantském salónku Valdštejnského paláce diskutovat politici, akademici, ale i neziskový sektor.

„Cílem konference je analyzovat a diskutovat příčiny a důsledky polarizace a populismu v České republice. Konference se zaměří na identifikaci klíčových témat, která společnost rozdělují, a na hledání strategií a metod, jak těmto jevům čelit a podporovat depolarizaci,“ píše se v pozvánce.

Pořadatelem je Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Projekt, který začal fungovat v rámci Národního plánu obnovy po covidové pandemii. S tím původně přišla Babišova vláda a mimo jiné měl být výzkum socioekonomických dopadů zdravotních rizik, aby byly společnost a stát lépe připraveny na to, co se stalo v březnu 2020.

Už za Fialovy vlády ale vypsané řízení na naplnění projektu vyhrál společný projekt Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR, který si pod heslem Pomáháme zlepšovat fungování společnosti klade ambice přispívat k vytváření „společenských obranných mechanismů“ a rovněž „efektivní reakce ze strany veřejných politik“.

Na to získal rozpočet více než pět set milionů korun, rozpočtově „schovaných“ do kapitoly postcovidové obnovy.

Politolog Lukáš Valeš pro ParlamentníListy.cz koncem loňského roku o projektu říkal, že v něm hrají dominantní roli lidé blízcí vládě, zejména premiéru Fialovi. Často jde o společenskovědní experty z Masarykovy univerzity, kde premiér působil jako politolog a posléze univerzitu jako rektor řídil. Ve funkci jej střídal Mikuláš Bek, dnes ministr školství.

„Bohužel to skutečně dělá spíše dojem lobbistické organizace,“ řekl pro ParlamentníListy.cz docent Valeš.