Porušování lidských práv na Ukrajině. To bylo první téma, ke kterému se Bílková v pořadu vyjádřila. „Naše mise se netýkala jen lidských práv, ale i takzvaného mezinárodního humanitárního práva neboli práva ozbrojených konfliktů, a i tam jsme zaznamenali porušení jak ze strany Ruské federace, kde je porušení povícero, tak i v některých případech ze strany Ukrajiny,“ zmínila Bílková a uvedla, jaké jsou rozdíly mezi lidskými právy a právy ozbrojených konfliktů. 

„Jsou to obě odvětví mezinárodního práva veřejného, ale zatímco mezinárodní humanitární právo neboli humanitární právo ozbrojených konfliktů se uplatňuje specificky za ozbrojených konfliktů a reguluje, jak se strany v konfliktu mají chovat jedna ke druhé a popřípadě k lidem, kteří se dostanou do jejich moci, třeba k válečným zajatcům nebo k civilistům, tak mezinárodní právo lidských práv se už uplatňuje v době mírové, to nakonec všichni známe z každodenní zkušenosti, a upravuje práva, která my jako občané nebo jako lidé máme vůči státu, na jehož území pobýváme,“ dala všeobecný výklad Bílková a pak se již rozmluvila o konkrétních porušeních lidských práv.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

„Zaznamenali jsme porušení velké části těch práv, jimiž jsme se zabývali. Musím se zmínit, že jsme jako mise přijali poměrně široký pohled na lidská práva. Nezkoumali jsme pouze porušení těch, která se asi nabízejí, jako je třeba právo na život nebo zákaz mučení či svoboda pohybu, ale věnovali jsme se celému okruhu práv včetně práv sociálních a ekonomických, jako je třeba právo na vzdělání nebo právo na zdravotní péči, protože i ta jsou velmi důležitá a i ta jsou v tom současném konfliktu dotčena. Zaznamenali jsme tedy porušení víceméně všech lidských práv, která si lze představit. Od už zmíněného práva na život, zákazu mučení, svobody práva na osobní svobodu či na bezpečí až po ona zmíněná práva na vzdělání či práva na poskytnutí zdravotní péče,“ dodala Bílková.

Ruská strana se pak podle zprávy pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti. Proč to slůvko pravděpodobně? „Je to ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je, že veškeré zločiny, ať už jde o zločiny proti lidskosti nebo zločiny válečné, jsou zločiny, které jsou páchané konkrétními lidmi. To znamená, že k jejich prokázání je potřeba nejen zjistit, že se udála určitá fakta, například byl někdo protiprávně zabit, ale je třeba také najít konkrétního člověka, který za to nese odpovědnost. A to my jsme v rámci té relativně krátké mise, na tu misi byly pouze tři týdny, nemohli udělat. Čili ten individuální element tam chybí. To je první důvod. A druhý důvod, specificky u těch zločinů proti lidskosti, je ten, že tyto zločiny mají relativně vysoce nastavený práh spáchání,“ zmínila Bílková, že na místě – tedy na Ukrajině – nikdo přítomen nebyl. 

K jakým závěrům pak mise došla z hlediska porušování lidských práv ukrajinskou stranou? „Pokud jde o ukrajinskou stranu, tak té je věnován větší prostor právě v té části, která se zabývá právem ozbrojených konfliktů. Zaznamenali jsme ale i některá možná pochybení, i co jde o takzvanou lidovou spravedlnost, to znamená situace, kdy je někdo označen za třeba zloděje nebo za ruského špiona a vlastně lidé spontánně začnou toho člověka bít, popřípadě byly zaznamenány i případy, kdy takový člověk následkem té takzvané lidové spravedlnosti zemřel, a zatím nemáme informace, že by tyto případy byly dostatečně vyšetřovány. A dokonce máme indicie, že do některých se zapojili představitelé veřejné moci. Pokud by se to prokázalo, jednalo by se o zásah lidských práv těch konkrétních jednotlivců,“ zmínila také Bílková.