„Síly setrvačnosti v politice jsou ohromné, a tak bylo potřeba se připravit na pokračování určitého sestupného trendu, ke kterému dlouhá léta dochází u obou levicových stran. Nechci vidět věci příliš dramaticky, ale přece jen si myslím, že u sociální demokracie došlo v těchto volbách k posunu kupředu o onen malý, možná nepatrný slepičí krok,“ píše Paroubek ve svém komentáři na serveru VašeVěc.cz.

Detailně se podíval na to, jak si ČSSD vedla v různých krajích. To, že strana ztratí pozice v severozápadním pásu Čech od Karlových Varů přes Ústí až po Liberec, bylo zřetelné už z průzkumů, které dlouhodobě tento trend ukazovaly.

Zejména pro karlovarskou a ústeckou sociální demokracii nemohlo být horšího načasování soudního procesu s bývalými vrcholnými činiteli sociální demokracie obou těchto krajů. V osidlech spravedlnosti se ocitli dva bývalí sociálnědemokratičtí hejtmani a několik členů krajských rad. „Korupční kauza ROP Severozápad bude plnit, tu a tam, zpravodajství českých médií ještě dlouhou dobu. A tak k zastřelenému funkcionáři ČSSD, k jednomu už zavřenému vicehejtmanovi za ČSSD mohou přibýt ještě další odsouzení,“ připomněl důsledky problémů vzniklých na hejtmanství v letech 2011–2013.

Je to podle něj záležitost, která způsobila totální propad důvěryhodnosti ČSSD v těchto dvou regionech (Karlovarsko, Ústecko), které v předešlých letech neměly o hlasy voličů ČSSD nouzi. Řešení je jediné: „Vyměnit celou garnituru krajských funkcionářů (což se J. Hamáčkovi povedlo v Ústí) tak, aby se v příštích volbách na čele kandidátky objevil nezpochybnitelný, zkušený lídr v obou regionech, doprovázený ‚suitou‘ mladých a nadějných mužů a žen.“ Na výběr nových kádrů v Ústí, v Karlových Varech, ale i v Liberci je zhruba půl roku.

Bolestné ztráty zaznamenala ČSSD zejména ve Středočeském kraji a také na Olomoucku. V obou těchto regionech podle Paroubka také jde o dopady minulé politiky. „Velmi zajímavým pokusem a úspěšným pokusem byl projekt hejtmana Netolického, ve kterém potlačil značku na kandidátce ČSSD, doplnil ji zajímavými regionálními osobnostmi, zejména z řad starostů, a kandidátka byla úspěšná. Jako projekt pro zachování osobní pozice hejtmana Netolického byl úžasný manévr, ale pro stranu jako celek je to projekt v zásadě nepoužitelný,“ glosuje expremiér.

Proto hodnotí jako nejlepší výsledek sociální demokracie v krajích Vysočinu a jižní Čechy. „V obou těchto krajích sociální demokraté pracovali bez skandálů, dlouhodobě a kvalifikovaně. A to se ještě v jižních Čechách museli vypořádat se secesí bývalého hejtmana Jiřího Zimoly,“ podotýká.

Na hlasy, které jsou proti ČSSD ve vládě, reaguje slovy: „Pokud by ale snad dnes ČSSD odešla z vládní koalice, znamenalo by to rozbití fungující vlády. A de facto vyvolání předčasných voleb. To by sociální demokracii zcela zničilo. To není na akademickou úvahu, to je jistota,“ upozorňuje.

Nastínil další nejvhodnější kroky pro ČSSD. „To hlavní volební klání se odehraje za rok. To je relativně dost času, aby se s věcmi pohnulo. Současná ČSSD nemá síly na to po sobotkovské genocidě kádrů spoléhat na vnitřní regeneraci svých sil. Obnova musí přijít shora,“ pokračuje Paroubek.

Předseda J. Hamáček by podle Paroubka měl zejména: zahájit práce na novém, moderním střednědobém volebním programu ČSSD, tak aby jeho draft předložil již na sjezdu k diskusi a pokusil se zahájit také diskusi s českou veřejností. A v několika příštích týdnech začít uskutečňovat plán obnovy, modernizace ČSSD podle vzoru, který byl s úspěchem vyzkoušen v letech 2007–2009.

„A samozřejmě začít připravovat sjezd, který by měl mít především mobilizační charakter. V rámci projektu obnovy a modernizace ČSSD pak velký důraz klást na spolupráci s neziskovými organizacemi. Snažit se od nich získat nové zajímavé programové podněty a také zajímavé osobnosti na kandidátky pro volby do Sněmovny. Tou hlavní snahou ovšem musí být zvyšovat postupně důvěryhodnost strany jako celku, kterou velmi silně poničila politika Sobotky a Chovance,“ dodává Paroubek závěrem.