Kandidáty do Evropského parlamentu našich politických stran lze rozdělit do tří skupin. Nadprůměr, průměr a podprůměr. Nezařaditelný je prakticky jen jeden kandidát - zástupce ANO Pavel Telička. Jeho oficiální Facebook zřejmě neexistuje a ten, který lze najít, je velmi sporadicky aktualizovaný a čítá jen něco přes stovku fanoušků. Výraznější podpora se Teličkovi nedostává ani na oficiální a velmi silném profilu ANO (69 tisíc fanoušků).

Co se ostatních kandidátů týká, nejvíc ze všech, a to téměř s třiceti tisíci fanoušky, dominuje exministr vnitra za Věci veřejné Radek John. Jeho profil je pravidelně doplňován a spravován. Ostatní zástupci na něj koukají hodně z dálky.

Právě k těm lze zařadit například Jana Kellera, Kláru Samkovou, případně Jana Zahradila, který má jako jediný profil pouze pro přátele. Zástupce ČSSD a jednička Úsvitu se pohybují do dvou tisíc fanoušků. Zatímco u Kellera je patrné, že se o profil nestará, právnička Samková jej prokazatelně plní sama.

Co je ovšem největší překvapení, to je placený propadák jedničky TOP 09 Luďka Niedermayera. Ačkoli má TOP 09 a její předseda dohromady víc než 300 tisíc fanoušků, u veřejnosti neznámého lídra kandidátky jde jen o pár set. Přesněji o 487 fandů. Jeho profil navíc funguje jako obsahově prázdný. Kromě pár avíz na mítinky se tisknou už jen odkazy na články v médiích. Vlastní názory nebo komentáře Niedermayera zájemce o volby nenalezne. Těžko říci, zdali samotný kandidát o tomto oficiálním profilu ví.

Jaroslav Poláček, volební manažer TOP 09, nám k tomu řekl „Je samozřejmě úsměvné domnívat se, že Luděk Niedermayer, lídr kandidátky TOP 09 a Starostové, neví o náplni svého profilu, když na něj dává takzvané "selfie", tedy fotografie, které sám pořizuje. Není  úsměvné, ale nedbalé dělat porovnání profilů lídrů a nezjistit si alespoň základní fakt o tom, kdy tyto profily byly založeny. Není objevné zjištění, že někdo, kdo byl předsedou parlamentní strany, má více podporovatelů než někdo, kdo svůj profil otevřel před několika týdny. TOP 09 stejně jako v minulých volbách komunikuje nejenom prostřednictvím své stránky, která má stále nejvíce fanoušků mezi politickými stranami, ale také aktivně využívá populárních profilů Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska. Luděk Niedermayer pro prezentaci svých názorů dlouhodobě využíval stránky Hospodářských novin a Respektu, kam pravidelně přispíval. Facebook nepoužíval, protože tu potřebu v roli, v které byl necítil. Proto jsme jeho stránku otevřeli před několika týdny. A mimochodem měřit efektivitu komunikace na sociálních sítích přes počet fanoušků už je trochu zastaralé. Mnohem důležitější je dosah této komunikace, což je hodnota, která v případě profilu pana Niedermayera dosahuje i desetitisícových hodnot."

Hodně sporadicky se o své profily starají zástupci KDU-ČSL, kteří na poli online byli vždy nejslabší a soustředili se spíše na kontaktní kampaně. Velmi dobře a osobně je zpracován profil zástupkyně KSČM Kateřiny Konečné. Kromě fotografií ze soukromí a komentářů se Konečná účastní i debaty se svými příznivci. To mnoho politiků ignoruje. Komunistická poslankyně doposud získala na 1 200 fanoušků.

Z menších stran je nutné upozornit především na bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Ten má pečlivě vytvořené webové stránky, kde dokonce odpovídá pisatelům, precizně se stará jak o svůj osobní profil na sociální síti Facebook, kde má téměř 10 tisíc fanoušků, tak o profil partaje NS-LEV 21, kam zavítalo na 6 tisíc fanoušků. Zástupce Svobodných Petr Mach na svém profilu nemá žádné jasné upozornění k eurovolbám, předseda a kandidát Pirátů Ivan Bartoš pojal informace hodně zeširoka - od uveřejnění fotografie psa přes snímek palmy až po upozornění, že „Dnes je zasedani republikoveho predsednidstva Piratu. Co jsme zvladli? Co jsme nezvladli? A co jsme si, to jsme si!:-)".

Z nově založených subjektů stojí za pozornost předseda Republiky Otto Chaloupka. Jeho stránky i profil jsou poctivě odvedená práce a téměř 1500 fanoušků jej v tomto měřítku staví po bok socialisty Kellera či občanského demokrata Jana Zahradila. Česká Suverenita s Janou Volfovou prozatím na svém Facebooku míří spíše na obecné než evropské informace, když se soustředí zejména na odkazy článků s minimem vlastních komentářů.

Ve volbách do Evropského parlamentu se letos v květnu utká 38 uskupení. Při minulých volbách jich bylo o pět méně. Ministerstvo vnitra z řádně přihlášených stran vyřadilo jen Československou stranu socialistickou, protože mimo jiné nezaplatila patnáctitisícový příspěvek na úhradu volebních nákladů. Jednotliví politici budou představováni například v České televizi nebo rozhlase (detaily ZDE). Oba veřejnoprávní subjekty připravily velkou řadu profilů, debat a medailonů.

U agentur (březnová data třeba ZDE) prozatím vede ANO, druhá je ČSSD a třetí komunisté. Prognostici však varují před nízkým zájmem o evropské volby, což by mohlo míchat narýsovaným pořadím. Většina kampaní velkých stran by měla stát mezi 20 a 40 miliony korun a začít by měla v dubnu. Na Facebooku je zatím k vidění placená reklama zástupců TOP 09, VV, O.K. strany a ODS.

K instituci:

Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty. Reprezentuje občany Evropské unie. Poslanci parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU, jednotlivé volební systémy se však liší. V Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě jsou volby pro občany povinné.

Parlament má 766 poslanců, Česko zastupuje 22 poslanců. Počet poslanců z jednotlivých členských státu určuje z podnětu parlamentu jednomyslným rozhodnutím Evropská rada. Volit mohou všichni občané unie na území daného členského státu. Sídlem EP je Štrasburk, ale parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát). Základní pravomoce Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role parlamentu v EU postupně roste.

Pro rozdělování všech postů v rámci orgánů EP mezi frakcemi (předsednictví EP, předsednictví výborů atd.), ale i v rámci frakcí mezi jednotlivými národními delegacemi, se používá systém D’Hondt, který dobře reflektuje váhu jednotlivých subjektů (stejný systém se používá i pro rozdělování křesel v české Poslanecké sněmovně).