Po  šestnácti letech odchází z čela Německa křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová, jejíž strana už nebude ve vládě vůbec zastoupena. Nově vznikající vláda složena se sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP prosazuje ekologická témata a usiluje o federální Evropskou unii; to by znamenalo větší centralizaci a pravomoci pro unijní exekutivu.

Odpůrci tohoto záměru se obávají, že by spolu s tím mohlo být zavedeno většinové hlasování na Evropské radě a potlačeno tak právo národního veta.

• Původní text ZDE

Představitelé českých politických stran se k této myšlence nové německé vlády stavějí velmi skepticky. „Federalizace EU není, alespoň za mě, na pořadu dne, je to zbožné přání německé vlády,“ řekl deníku předseda evropského výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík, že s tím musely souhlasit úplně všechny členské státy Evropské unie.

Federální EU odmítá i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Nejsem zastáncem eurofederalizace. Nemyslím si, že je teď atmosféra na to, prosazovat intenzivní integraci evropských států; to může vést k posílení protievropských a protibruselských vášní,“ obává se.

Další vývoj německé politiky hodlá pozorně sledovat: „Jsem pro ekologii, ale pokud by se Německo vrhlo do utopistických projektů, které by vedly k zastavení ekonomického růstu a k nárůstu inflace, bude to mít dopad na Českou republiku,  tedy je pro nás důležité sledovat ekonomickou politiku německé vládu,“ zmiňuje Pospíšil, že její ekologická politika s tím úzce souvisí.

Mezi příznivce ideje federální Evropy se neřadí ani poslanec a místopředseda evropského a zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO): „Pro mě osobně to určitě není něco, s čím bychom my měli souhlasit,“ řekl Bžoch.