Ve světě zasadila těžkou ránu boji proti dezinformacím kauza profesora Stanfordovy univerzity Jeffa Hancocka, který do soudního posudku k tématu dezinformací, který coby akademik v oblasti komunikace zpracovával, použil jako důkaz neexistující text. Nakonec se zjistilo, že posudek, za který si fakturoval 600 dolarů za hodinu, nechal napsat umělou inteligenci.

Boj proti dezinformacím dosáhl další mety. Stanfordský expert na dezinformace ve znaleckém posudku odkazoval na neexistující zdroje a protistrana vyjádřila podezření, že to psal ChatGPT. https://t.co/QkIaPagPeh

— Martin Weiss (@no_amount) December 2, 2024

V Česku mezitím Úřad vlády oznámil, že na komunikaci ve veřejném prostoru bude i v roce 2025 dohlížet plukovník Otakar Foltýn. Příslušník vojenské kanceláře prezidenta republiky, vyslaný do funkce koordinátora strategické komunikace vlády, přitom v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že jeho mandát skončí na konci listopadu a stěžoval si, že mnozí chtějí, aby skončil ještě dříve.

Někdejší příslušník speciálních sil a velitel vojenské policie, kterého po vyhazovu z této funkce obratem zaměstnal prezident Pavel na Hradě, si udělal jméno svými ostrými útoky na všechny, kteří nepodporují Ukrajinu, v pořadu 168 hodin.

Když po květnové výměně ministra pro vědu a výzkum (jehož součástí bylo i svěření nové agendy boje proti dezinformacím) nastoupil na Úřad vlády, v mnoha mediálních vystoupeních opakoval, že kdo nedůvěřuje českým a evropským institucím, ten podporuje Kreml. Za ruský narativ prohlásil třeba i to, že někdo zpochybňuje jeho pozici a vykládá o něm, že je cenzor.

Jeho slova rozvíjela starší výrok prezidenta Petra Pavla, který za podstatnou součást boje proti dezinformacím prohlásil „hodnotovou přípravu“.

Na konci prázdnin přijal pozvání na filmový festival do Slavonic, kde se v delší debatě odvázal ještě více a mluvil o tom, že lidé, kteří omlouvají Vladimíra Putina, jsou „nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění, anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině“.

Ve stejné debatě se pustil do úvah, že takoví lidé, kterých je prý ve společnosti asi čtyři až pět procent, by neměli mít možnost ovlivňovat ostatní, naopak je proti nim třeba „hluboký příkop a karanténa“.

Tato slova vyvolala velký rozruch, včetně dotazů, zda by do těchto příkopů chtěl plukovník instalovat i dráty s elektrickým proudem, Foltýn si za nimi ale stál a nikdo z vlády se proti úvahám o izolaci části společnosti neohradil.

Během podzimu Foltýn, který opakovaně vystupoval třeba i v Poslanecké sněmovně, hovořil o tom, jakou cítí ve své práci frustraci a že možná skončí ještě dříve, než na konci listopadu. Při přebírání funkce totiž hovořil o půlročním mandátu.

Kolem jeho působení se objevovalo mnoho nejasností. Sám zdůrazňoval, že zůstává ve vojenském poměru v prezidentské kanceláři. Na Úřadě vlády neměl žádnou oficiální funkci a ani nebylo jasné, v jakém je vztahu k Odboru strategické komunikace, který ve Strakově akademii rovněž založili.

O jeho případ, který v historii samostatné České republiky nemá precedent, se začala zajímat novinářka a bývalá členka Rady České tiskové kanceláře Angelika Bazalová. Ta z Úřadu vlády vymáčkla řadu informací, které původně nechtěl sdělit. Nejnovějším objevem její korespondence s Úřadem vlády je právě zjištění, že mise plukovníka Foltýna bude navzdory veřejným slibům pokračovat i v roce 2025.

„Přeložení Otakara Foltýna k plnění úkolů na Úřadu vlády pokračuje i v roce 2025“, sdělil jí stručně Jakub Tomek, vedoucí Oddělení komunikace předsedy vlády.

ParlamentníListy.cz přitom zjistily, že premiér Fiala nebyl Foltýnem příliš nadšen, a ještě méně jeho odborný aparát, zejména vládní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar.

Foltýnovo přeložení měl prosadit Pražský hrad a v koalici zejména TOP 09, která má k prezidentovi blízko přes rodinu Kolářových. Foltýna chtěl mít pod sebou ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, Fiala si však vymohl alespoň to, že koordinátor bude podléhat přímo jemu.