Fiala potřebuje Foltýna dál. Ale vtip na Švejka raději smazali

Ve světě zasadila těžkou ránu boji proti dezinformacím kauza profesora Stanfordovy univerzity Jeffa Hancocka, který do soudního posudku k tématu dezinformací, který coby akademik v oblasti komunikace zpracovával, použil jako důkaz neexistující text. Nakonec se zjistilo, že posudek, za který si fakturoval 600 dolarů za hodinu, nechal napsat umělou inteligenci.

Boj proti dezinformacím dosáhl další mety. Stanfordský expert na dezinformace ve znaleckém posudku odkazoval na neexistující zdroje a protistrana vyjádřila podezření, že to psal ChatGPT. https://t.co/QkIaPagPeh
— Martin Weiss (@no_amount) December 2, 2024

V Česku mezitím Úřad vlády oznámil, že na komunikaci ve veřejném prostoru bude i v roce 2025 dohlížet plukovník Otakar Foltýn. Příslušník vojenské kanceláře prezidenta republiky, vyslaný do funkce koordinátora strategické komunikace vlády, přitom v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že jeho mandát skončí na konci listopadu a stěžoval si, že mnozí chtějí, aby skončil ještě dříve.

Někdejší příslušník speciálních sil a velitel vojenské policie, kterého po vyhazovu z této funkce obratem zaměstnal prezident Pavel na Hradě, si udělal jméno svými ostrými útoky na všechny, kteří nepodporují Ukrajinu, v pořadu 168 hodin.

Když po květnové výměně ministra pro vědu a výzkum (jehož součástí bylo i svěření nové agendy boje proti dezinformacím) nastoupil na Úřad vlády, v mnoha mediálních vystoupeních opakoval, že kdo nedůvěřuje českým a evropským institucím, ten podporuje Kreml. Za ruský narativ prohlásil třeba i to, že někdo zpochybňuje jeho pozici a vykládá o něm, že je cenzor.

Jeho slova rozvíjela starší výrok prezidenta Petra Pavla, který za podstatnou součást boje proti dezinformacím prohlásil „hodnotovou přípravu“.

Na konci prázdnin přijal pozvání na filmový festival do Slavonic, kde se v delší debatě odvázal ještě více a mluvil o tom, že lidé, kteří omlouvají Vladimíra Putina, jsou „nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění, anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině“.

Ve stejné debatě se pustil do úvah, že takoví lidé, kterých je prý ve společnosti asi čtyři až pět procent, by neměli mít možnost ovlivňovat ostatní, naopak je proti nim třeba „hluboký příkop a karanténa“.

Tato slova vyvolala velký rozruch, včetně dotazů, zda by do těchto příkopů chtěl plukovník instalovat i dráty s elektrickým proudem, Foltýn si za nimi ale stál a nikdo z vlády se proti úvahám o izolaci části společnosti neohradil.

Během podzimu Foltýn, který opakovaně vystupoval třeba i v Poslanecké sněmovně, hovořil o tom, jakou cítí ve své práci frustraci a že možná skončí ještě dříve, než na konci listopadu. Při přebírání funkce totiž hovořil o půlročním mandátu.

Kolem jeho působení se objevovalo mnoho nejasností. Sám zdůrazňoval, že zůstává ve vojenském poměru v prezidentské kanceláři. Na Úřadě vlády neměl žádnou oficiální funkci a ani nebylo jasné, v jakém je vztahu k Odboru strategické komunikace, který ve Strakově akademii rovněž založili.

O jeho případ, který v historii samostatné České republiky nemá precedent, se začala zajímat novinářka a bývalá členka Rady České tiskové kanceláře Angelika Bazalová. Ta z Úřadu vlády vymáčkla řadu informací, které původně nechtěl sdělit. Nejnovějším objevem její korespondence s Úřadem vlády je právě zjištění, že mise plukovníka Foltýna bude navzdory veřejným slibům pokračovat i v roce 2025.

„Přeložení Otakara Foltýna k plnění úkolů na Úřadu vlády pokračuje i v roce 2025“, sdělil jí stručně Jakub Tomek, vedoucí Oddělení komunikace předsedy vlády.

ParlamentníListy.cz přitom zjistily, že premiér Fiala nebyl Foltýnem příliš nadšen, a ještě méně jeho odborný aparát, zejména vládní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar.

Foltýnovo přeložení měl prosadit Pražský hrad a v koalici zejména TOP 09, která má k prezidentovi blízko přes rodinu Kolářových. Foltýna chtěl mít pod sebou ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, Fiala si však vymohl alespoň to, že koordinátor bude podléhat přímo jemu.

Ženíškovi ale ve Strakově akademii podléhá odbor strategické komunikace. Ten byl založen k 1.7. 2024 a navázal na práci oddělení strategické komunikace. Odbor je v rámci státní správy vyšší organizační jednotkou. Zatímco v oddělení do června pracovali čtyři zaměstnanci, v odboru jich bylo původně 13 a nyní už 18, jak také zjistila Angelika Bazalová.

V čele odboru stála bývalá novinářka Adriana Dergam, která byla odvolána v polovině října. Nástupce doposud nebyl jmenován, řízením odboru je pověřen Jozef Dobrík. Bratislavský výtvarník a někdejší tvůrce vizuálu kampaně Dárek pro Putina je vedoucím Oddělení tvorby a organizace, které má pro strategickou komunikaci vyrábět originální obsah.

Odbor, pro který Otakar Foltýn rozšířil anglosasky znějící zkratku STRATKOM, je rovněž aktivní na sociálních sítích.

Nejnovější akcí, kterou ve Strakově akademii spustili, je seriál na sociálních sítích Moje Česko. To má být koncipováno jako virtuální adventní kalendář, ve kterém bude každý den zveřejňována jedna „dobrá zpráva o Česku a jeho lidech“.

Zjevně šířeji zamýšlenou kampaň ale provázejí na sociálních sítích zmatky, když se některé příspěvky objevují a zase mizí.

Zcela zmizel příspěvek „Švejk“. Jedenáctivteřinové kreslené video z ne úplně zřejmých důvodů představuje Josefa Švejka, kterak si u piva čte učebnici francouzštiny. „Až 46 procent Čechů zajde alespoň občas do hospody. Pro většinu z nich není příliš důležité být přitažlivý a jen velmi málo z nich mluví francouzsky,“ píše se pod obrázkem, doplněno oficiálním logem Úřadu vlády.

Youtube kanál PL: Smazaná strategická komunikace vlády

Zůstal ale úvodní „Český Honza“. Pohádková postava, která v tradičním podání okouzlí svět svým originálním přístupem k věci, byla ale na Úřadu vlády přeformátována do studenta, který poznal cizinu a to z něj udělalo otevřeného člověka, který dává peníze na charitu. Adventní poučení zní, že jít na zkušenou do světa se vyplatí všem.

??Víc než 300 000 Čechů studovalo v zahraničí. Současně jsou to lidé, kteří chtějí dobře vychovat své děti, jsou otevření, chtějí odvádět dobrou práci a dávají peníze na charitu. Holt, jít na zkušenou do světa se vyplatí všem. #MojeČesko pic.twitter.com/SY4kS2Kh4X
— stratkom_cz (@Stratkom_CZ) December 1, 2024

Třetí pohádkovou postavou v seriálu je Popelka, zástupce ženského pohlaví. „Většina obyvatel Česka jsou ženy. Jejich podíl na celkové populaci činí 51%,“ zní třetí z dobrých zpráv o Česku.

??Většina obyvatel Česka jsou ženy. Jejich podíl na celkové populaci činí 51% #MojeČesko pic.twitter.com/fPFTNpfoMv
— stratkom_cz (@Stratkom_CZ) December 3, 2024

Jak si ale povšimli uživatelé sociálních sítí, text u Popelky byl původně výrazně delší, ale posléze jej administrátor smazal. Dobrá zpráva o Česku totiž původně kritizovala, že je zde málo žen ve vedení firem, jen 17 procent. "Prosadit se není pro ženy nadále snadné. Popelka by mohla vyprávět," psali původně k adventu vládní úředníci.

Jak bude kampaň Moje Česko pokračovat v dalších dnech, co je jejím cílem a kolik virtuální adventní kalendář daňové poplatníky stál, to ParlamentníListy.cz zjišťují.