Jirák se nejdříve vyjádřil k neslavné pověsti novinářů pro jejich lhaní. „Všichni víme, že to s tím lhaním nebude tak ostré. Tohle si ale o novinářích velmi často myslí,“ uvedl na dotaz, proč na novináře často lidé pohlížejí jako na póvl, následně odpověděl: „To je asi na dlouhé povídání. Souvisí to se společenským postavením novináře, tedy ne s výkonem té profese, ale s tou existencí. Do jisté míry si za svoji pověst novináři mohou, protože každý si tak trochu může za to, co se mu děje,“ myslí si přední mediální odborník.

Je to podle jeho slov víc dané historicky, protože novinářství nikdy nebylo příliš zajištěnou profesí. „Těch novinářů, kteří se vyšvihli někam do roviny společenské smetánky nebo respektované třídy, tak těch bylo málo. Daleko víc bylo vždy těch nosičů vody, těch, kteří dřeli tu každodenní rutinu, dělali chyby a nechovali se vždy zcela seriózně. Přispívali k pocitu, že to není úplně profese z těch nejlepších,“ dodává Jirák v pořadu X-Talk.

Následující téma, k němuž přidal komentář, byly slovenské volby, v nichž vyhrála strana Smer v čele s Robertem Ficem, a to, jak si v době voleb počínala naše i slovenská média. „Myslím si, že slovenská média se chovala v době voleb vcelku standardně, úměrně tomu, že byla vypjatá předvolební kampaň, že emoce na Slovensku dost bouřily. Myslím, že tam nedošlo k výraznému excesu. Ale mám trošku pocit, že tomu klíčovému excesu s tím kopáním a boucháním věnovala větší pozornost česká média než slovenská. Ale může to být můj zkreslený dojem, nemám to ověřené,“ pokračuje Jirák.

Česká média se podle něj snažila najít ve slovenských volbách nějaký příběh, a sice ten Andreje Babiše. „Není nic neobvyklého, že novináři hledají příběhy. Ten příběh byl v hledání nějaké paralely s českou politickou scénou, kdy tu byl určitý sklon Fica obsadit do role Babiše. Rozumím tomu myšlenkovému postupu, ale je to vždy trochu ošidné, protože ty situace jsou jedinečné a těžko se něčemu připodobňují,“ míní.

Ze strany médií často docházelo ke strašení, že pokud se Fico dostane k moci, dojde k odklonu od Západu a k příklonu k Rusku, zhorší se vztahy s Českem a naruší se vazby s EU a Severoatlantickou aliancí. „Nechápal jsem to jako strašení, vnímal jsem, že se to v médiích objevovalo, ale musím připustit, že strašení jsem zvyklý chápat jako běžnou součást mediální komunikace,“ dodal Jirák.