Náboženské společnosti a církve se začaly připravovat na navrácení mnohamiliardového majetku, který jim současně přinese i zcela zásadní změnu ve způsobu jejich hospodaření.

„U nás už existuje základ investiční komise, kterou tvoří lidé, kteří se v tomto pohybují. Tito odborníci už vytváří modely, jak s penězi hospodařit," řekl pro HN synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. Podle deníku jde o orgány podobné například známému vládnímu NERVu. Ten má poradit, jak vydělávat peníze.

„Stát už totiž po restitucích nemíní nadále církvím přispívat na platy jejich duchovních. V případě Českobratrské církve evangelické jde o celou třetinu jejích příjmů,“ píší noviny.

Ani Církev československá husitská prý nestojí o to mít v budoucnu nějaké finanční problémy a tak má také svou komisi.

"Intenzivně to řeší naše ekonomická komise. Máme také sbor poradců při ústřední radě. Chceme z toho především opravit stávající majetek, který nám pak bude generovat nějaké zisky. Samozřejmě využijeme také klasických investičních nástrojů, jako je například uložení peněz do nemovitostí," vysvětlil HN tajemník ústřední rady této církve Karel Potoček.

Výjimkou jsou židovské obce

Židovské obce významně restituovaly už na počátku devadesátých let a tak podobné problémy už nemusí řešit. „Pro nás je to spíše dokončení celého restitučního procesu. Máme už vybudovány své mechanismy. V tomto jsme na tom asi lépe než ostatní," vysvětlil tajemník federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Největší díl „starostí“ bude mít na svém hrbu zřejmě církev římskokatolická. Ta od státu dostane 134 miliard, ale protože již teď hospodaří s rozsáhlým majetkem, tak počítá pouze s rozšířením současných ekonomických struktur.

„Arcibiskupství pražské spravuje už teď majetek, jehož hodnota je minimálně devítimístná. Obrat jenom z nájmů naší diecéze dělá ročně přes sto milionů. Je pravda, že budeme muset náš ekonomický aparát rozšířit. Je to ale otázka kapacit, nikoliv principiální problém," zmínil ekonom pražské diecéze Karel Štícha.

„Kromě peněžní části vyrovnání ve výši devětapadesáti miliard pro všechny církve vrátí stát také dalších pětasedmdesát miliard v majetku. Převážně jde o lesy a pole,“ zmínil v této souvislosti deník.

Farnosti budou žádat samy

O jednotlivé pozemky si budou žádat jednotlivé farnosti či jiné menší subjekty, kterým dříve patřily. Ve většině případů pak samy rozhodnou, jak s nimi naloží.

Jenže HN zdůrazňují, že všechno má také svůj rub. Problémem je totiž to, že kolem církví se již začaly motat různé soukromé společnosti a od nich už přicházejí nabídky na spravování částí vráceného majetku.

„Už jsem absolvoval nějaké rozhovory, kde tak nenápadně přišla otázka, jak to vypadá. To znamená ano, děje se to. Od toho máme ale komisi, aby rozhodla s kým ano, a s kým ne. Je třeba to ale pojistit tak, aby z toho nebyly nějaké ztráty," potvrdil i předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.