Dezinformací z míst, odkud se to zase až tolik nečeká, začíná přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. Článkem pod titulkem „Senátoři schválili usnesení na základě nepravdivé informace. Čerpali prý z ‚otevřených zdrojů“ na tuto blamáž upozornil server Echo24. „Senátní zahraniční výbor pod vedením ‚velkého odborníka‘ na zahraniční politiku Pavla Fischera, který se snažil skrze svou údajnou zahraničněpolitickou a diplomatickou odbornost státi se i hlavou českého státu, přijal usnesení na základě nepravdivých informací, protože uvedl, že informace o kybernetickém útoku na Ministerstvo zahraničních věcí získali od Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tento úřad však v této věci popřel jakoukoli komunikaci se Senátem. Členové výboru později prohlásili, že čerpali informace pouze z otevřených zdrojů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nad amatérismem Pavla Fischera a spol. zůstává rozum stát. „Vzhledem k tomu, že si Senát – 81 senátorů a stovky zaměstnanců – bohatě platíme z veřejných zdrojů, tak by se dalo předpokládat, že se bude chovat minimálně odpovědně. O tom, že je to komora zbytečná, mluvil Václav Klaus, ještě než vznikla, a Miloš Zeman poté, co vznikla. A totéž si nejspíš myslí všichni s výjimkou senátorů, kteří tam sedí. I když nechci paušalizovat. Je tam pár slušných a seriózních lidí, kteří usilují o dobré věci, ale jsou v absolutní menšině. Jmenoval bych třeba paní Chalánkovou, která byla až donedávna členkou Stálé komise pro sdělovací prostředky. Ale když se téhle komise zmocnili lidé jako pan Wagenknecht a podobně a činnost komise zúžili na pořádání různých konferencí o fake news a víceméně na propagandu proti Rusku, tak z té komise odešla, protože se odmítá podílet na tom, co se tam děje,“ poukazuje mediální analytik.

Od Fischerova výboru by člověk čekal, že aspoň nebude lhát

Z toho je patrné, že v Senátu samotném samozřejmě nepanuje nějaká homogenní názorová jednota. „Ale člověk by minimálně čekal, když s něčím už jdou na veřejnost, tak že to mají důkladně ověřené. Není tomu tak. Připomíná mi to hojně tradovaný nesmysl, který stokrát použila různá média typu Aktuálně.cz, když napsala, že například Parlamentní listy a další média jsou na jakémsi seznamu Ministerstva vnitra, který zahrnuje extrémistické nebo dezinformační weby. Ale jak dobře víme, tak Parlamentní listy opakovaně zveřejnily oficiální vyjádření Ministerstva vnitra, že žádný takový seznam neexistuje, ani se nechystá. Je to tedy tvrzení naprosto nepravdivé. Nicméně ve veřejném prostoru se neustále recykluje, jako kdyby šlo o pravdu. Je to zřejmě podle hesla, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou,“ nepochybuje Petr Žantovský.

Ale co nebylo, klidně může být. „Na základě toho, jak s tím některá média neustále operují, tak nakonec nějakého lepšočlověka na Ministerstvu vnitra může napadnout, že by takový seznam mohl být docela užitečný. Nevyloučil bych to, protože žijeme v kocourkovské předehře Orwella, takže se nedá vyloučit vůbec nic. Nicméně je zajímavé, jak to tragikomické počínání Senátu mainstreamová média nijak zvlášť nevypichují. Najednou jako by byl Senát oblíbený. Vzpomeňme si na vývoj jeho osazenstva a postoje médií vůči němu. Když byl léta většinově obsazen pravicovými ódésáckými senátory a veden předsedou Přemyslem Sobotkou, tak to byla bezmála peleš lotrovská. Když se stal doménou sociální demokracie a vedl ho ‚známý intelektuál‘ Milan Štěch, tak naopak média tleskala každému vrznutí dveří v Senátu a všechno se vynášelo do nebes,“ připomíná mediální odborník.

Senát mají v rukou poražení prezidentští kandidáti a Pravda Láska

To momentálně má horní parlamentní komora úplně jiné rozložení sil. „Senát má dnes z velké části v rukou ta divná skupina bývalých uchazečů o prezidentský trůn Fischera, Hilšera, Drahoše a předtím Dienstbiera, k tomu Václav Láska. Škoda že se nejmenuje Pravda Láska, možná by se to hodilo ještě víc, ale Pravda ještě není v kalendáři jako křestní jméno. Je to velmi podivuhodná směska lidí. Zkrátka a dobře horní komora se opět ukázala jako zbytečný sbor odložených politiků až na ty výjimky, z nichž jsem jednu jmenoval. Jistě jich je víc a nechci se jich v žádném případě dotknout. Kupříkladu pan předseda Kubera je ctihodný muž, který v politice udělal hodně práce a nezasloužil by si taková paušalizující slova. Berme to tak, že Senát se dělí na dvě nestejně velké části, z nichž ta větší, která prosazuje různé žaloby na prezidenta, se mi jeví méně rozumnou,“ hodnotí osazenstvo Valdštejnského paláce Petr Žantovský.