Výsledek primárek lehce kopíruje primárky amerických demokratů, kde se vedle Hillary Clintonové dokázal prosadit Bernie Sanders, považovaný rovněž za výrazně levicového kandidáta. Ostatně Hamon patří mezi jeho obdivovatele a sdílí s ním mnohé postoje a názory. Na rozdíl od amerických demokratů se však samotných prezidentských voleb nezúčastní oba kandidáti, ale jen samotný vítěz, který vzejde ze druhého kola 29. ledna.

Stejně tak je ale možné výsledek primárek u socialistů přirovnat k primárkám u franouzských republikánů, kde se místo Alaina Juppého protlačil do druhého kola primárek konzervativec Fillon, který na rozdíl od něj zastává mnohem příznivější názory na ruského prezidenta Vladimira Putina a analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty jej označuje přímo za „proputinovského“. A právě Fillon nakonec neméně překvapivě v kole druhém „vyřídil“ i Nicholase Sarkozyho, který již v Elysejském paláci působil před odcházejícím prezidentem Hollandem.

Hamonovo dílčí vítězství však může připomínat nejenom překvapivý vzestup Sanderse, ale rovněž i úspěch Donalda Trumpa. Také nynější 45. prezident Spojených států byl považován za outsidera nejenom v rámci Republikánské strany, ale v rámci celého politického spektra. K zopakování jeho spanilé jízdy však Hamonovi zbývá urazit notný kus cesty a přes vítězství v prvním kole primárek to nevypadá, že by snad mohl o něčem takovém reálně uvažovat.