Petr Dvořák má od posledního zasedání Rady ČT problém. Od radních má totiž potvrzeno černé na bílém usnesení, že porušil zákon. A to tím, že jedno vyjádření, o které rada žádala, neposlal sám Dvořák, ale ředitel korporátních vztahů a komunikace ČT. Podle Dvořáka jde o to, že si někteří radní chtěli vytvořit formální předpoklad pro jeho odvolání. 

„Jestli je to oprávněný formální předpoklad, to by musel rozhodnout soud. Jsem přesvědčen, že rozhodně není. Ale myslím, že část rady má pocit, že už tím naplnila zákon,“ podotkl Dvořák. On sám podle svých slov odpovídal na žádosti o podklady od rady posledních deset let tímto způsobem, neboť neexistuje předpis, že by vše musel podepisovat on sám. „Je nesmysl, že bych touto zaběhanou praxí porušoval zákon,“ dodal.

„Beru to tak, že si někteří radní chtěli vytvořit formální předpoklad pro moje odvolání. Jestli je to oprávněný formální předpoklad, to by musel rozhodnout soud. Jsem přesvědčen, že rozhodně není. Ale myslím, že část rady má pocit, že už tím naplnila zákon – tím, že materiál s tímto usnesením přijala, tak mě písemně upozornila na porušení zákona. Což je to, co má podle zákona předcházet případnému hlasování o odvolání generálního ředitele,“ podotkl Dvořák, jenž se chce proti usnesení ohrazovat na příštím jednání rady, které bude ve středu.

Následně Dvořák hovořil o tom, že již v minulosti byl na ČT veden atak ze Sněmovny, konkrétně před dvěma lety. „Část Sněmovny udržovala dlouho napětí, zda schválí, či neschválí výroční zprávy – a začaly se objevovat na mě vytvořené dehonestující materiály, které měly ukázat, že jsem lump a že věci dělám špatně. V momentě, kdy se projednávaly zprávy ve Sněmovně, byl  na titulní stránce MF DNES text o nemovitostech, které vlastním se svou ženou, napsaný s takovým podezřením, jako bych je ukradl. A teď mám informaci o dalších materiálech, které kolují po redakcích a kterými mi chtějí zase ublížit,“ podotkl Dvořák.

Závěrem se pak vyjádřil k tomu, jaký by mohl být podle něj cíl toho jej odvolat do sněmovních podzimních voleb. „Naivní představa může vést k tomu, že kdyby přišel nový ředitel, udělá radikální a bleskovou výměnu na postech kolem sebe – a že možná dojde k personálním změnám, specificky asi v oblasti zpravodajství a publicistiky, aby televize nebyla kritická a aby byla víc po vůli některým politikům,“ domnívá se Dvořák. 

Od kritiků ČT pak často zní i to, že se jim nelíbí kritické zpravodajství, například se zmiňují jména ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, Nory Fridrichové, Marka Wollnera, Václava Moravce. Myslí si Dvořák, že je za tím vším snaha se těchto výrazných novinářů zbavit? „To je možné a zároveň je to zjednodušené vidění světa. A představy, že se vymění generální ředitel, a tím se hned změní podoba zpravodajství a publicistiky, můžou vycházet z neznalosti fungování televize a z neznalosti zákona. Generální ředitel – vychází to jak ze zněmí zákona, tak Kodexu ČT – má směrem ke zpravodajství jen kontrolní schopnost. Měl by udržovat editoriální svobodu zpravodajského týmu. Jiná věc by byla, pokud by generální ředitel jmenoval nového ředitele zpravodajství a šéfredaktora a ti by začali dělat čistky. Stejně jako se to stalo v roce 2000, kdy do zpravodajství přišla Jana Bobošíková, která tam sice vydržela jen několik málo dní, ale po tuhle dobu vlastně jen rozdávala výpovědi,“ uzavřel.