„Jak to, že naše zdravotnictví takhle selhalo?“ ptá se farmaceutka Pynelopi Cimprichová v rozhovoru pro Rádio Universum o pandemii covid-19. Farmaceutka zmínila čtyři skupiny lékařů a důvody, proč během pandemie více nepátrali, co způsobuje vakcína proti nemoci i po jiných možných způsobech léčby. Podle Cimprichové byli mnozí odborníci ve střetu zájmů, pokud sami do České republiky přípravky nebo zdravotnické prostředky či PCR nebo antigenní testy dováželi. Jiní se pak báli ostrakizace. Další se nechali uplatit. Nebo se nemoci skutečně báli.

Někteří z nich onemocnění svými doporučeními ještě zhoršovali. „Ještě nutili lidi, aby byli celé dny v rouškách, takže jim samozřejmě chyběl kyslík, a přitom jsme všichni věděli, že nošení roušek vůbec nepomůže. Takže si dovedete představit, jak se dýcháním přes roušku zvyšovalo množství mikroorganismů. To musely být chlamydie, plísně, bakteriální infekce, prostě lidé byli opravdu chudáci, že si to nechali líbit,“ řekla farmaceutka.

Podotkla, že je otázkou, co bylo ve skutečnosti v PCR testech. V případě provádění testu je stěr potřeba zmnožit, aby bylo vidět, co v něm doopravdy je. „A když se těchto zmnožovacích cyklů udělá více, tak se tam opravdu prý najde cokoliv u kohokoliv. Takže teď je otázka, kolik cyklů se tam udělalo,“ řekla. A dodala, že po 35 cyklech už se covid našel u každého.

„Situace byla strašná, protože vlastně PCR test nebyl jasný,“ vzpomíná na tehdejší situaci Cimprichová. A že nepochopila, proč byl PCR test používán, pokud měl pouze 5procentní účinnost.

Dle slov Cimprichové se navíc v Česku používaly čínské testy, které neprošly notifikací. „To nešlo, protože notifikace se musí dělat přes notifikované osoby, které jsou v Evropské unii, ale to trvá tak dva roky, a kdyby to chtěli urychlit, tak možná trochu míň. Ale určitě to není ze dne na den,“ vysvětlila. A že neví, kdo testy vyhodnotil k používání.

Cimprichová zmínila i svůj tehdejší údiv nad tím, že očkovat se musel jít nechat i ten, kdo nemoc již podělal. „Kde to jsme? Vždyť všichni víme, že nejlepší imunita je po prodělání nemoci, a bylo běžné, že se vždycky měřily protilátky, jestli daný člověk prodělal onemocnění, nebo ne. Takže, proč se to dělalo?“ přemítá se stínem podezření Cimprichová.

Zdůraznila, že bylo manipulováno i s počty zemřelých „z důvodu“ onemocnění covidem. „Výsledky se manipulovaly,“ prohlásila. A připomněla případy úmrtí, kdy jedinec sice byl infikován covidem, ale zároveň měl i další, mnohdy velmi závažné zdravotní problémy.

V současnosti se hovoří o další vlně covidu. „Gates straší, že bude další pandemie, že se to blíží. Takže to asi nachystali, když to vědí,“ řekla Cimprichová. „Asi zase něco chystají.“

Dodala, že právě doporučované vakcíny, které jsou pro děti od dvanácti let a obsahují část vůči staré variantě a část vůči variantě omikron, evidentně nejsou určeny pro nejmenš děti. Ty mají být i nadále očkovány typem vakcíny, který je určen vůči starým variantám koronaviru. „Takže vidíte, jakým způsobem a co doporučuje dnešní vakcinologická společnost... Uvědomme si, že to jsou lidé, kteří ‚jenom‘ vakcinují, ale nemají z toho žádnou atestaci. My všichni, co pracujeme ve zdravotnictví, jsme museli projít určitými atestacemi, ale atestace na vakcinologii neexistuje,“ důrazně upozorňuje Cimprichová.

Lidé by se podle ní měli zamyslet, co si nechávají do vlastního těla vpravovat. „A pravdou je, že bych byla moc ráda, kdyby se lidé zamysleli nad tím, co do svého organismu nechají dát. Aby si to všichni, zdravotníci, i lidé, kteří jsou mimo zdravotnictví, uvědomili. Protože pokud používáme, nebo si jdeme koupit auto, tak co kolem toho uděláme za cirkus, doslova, než si ho koupíme? A tohle je přece podstatně závažnější věc,“ podotkla farmaceutka.

A že zodpovědnost leží jak na lékařích, tak i „na samotných lidech“, kteří mají za své tělo též, či vlastně především, zodpovědnost.

Člověk by si podle Cimprichová měl uvědomit, že jeho organismus je silný a že nemoc může překonat – a člověk by měl „určitě hlavně nejít na další dávku“. Farmaceutka doporučuje užívání podpůrných přírodních prostředků, jako je například vitamín D, nebo fyzické aktivity.