Na rusko-ukrajinských hranicích se podle posledních zpráv shromáždilo obrovské množství vojenské techniky a přes 100 tisíc ruských vojáků. To je podle generála Pavla velmi znepokojivé. „Taková koncentrace vojenských sil může být nejen výrazem nějakého zastrašování, ale skutečně i přípravou na ofenzivu, a to dává Rusům mnoho trumfů, protože mohou kdykoliv situaci eskalovat, nebo naopak zklidnit,“ prohlásil Pavel v rozhovoru pro Český rozhlas.

Rusko podle Pavla nelze nikdy podceňovat, pokud jde o vojenskou a diplomatickou sílu nebo špionáž a také zbrojní průmysl. „V tom bylo Rusko vždycky silné, ale jeho doménou jsou i taktika a šachy a v tuto chvíli Rusko hraje s celým světem šachovou partii, pomocí níž se snaží, aby se Ukrajina nepřidala k západnímu společenství. To je podle mě základní cíl, kterého se Rusko snaží dosáhnout,“ má jasno Pavel.

Rusko podle něj vždy považovalo země bývalého Sovětského svazu a do jisté míry i Varšavské smlouvy za svoji tradiční sféru vlivu. „A toho vlivu se nehodlá vzdávat, přičemž zcela pomíjí, že tyto země jsou suverénními státy, které mají plné právo rozhodnout se o své vlastní budoucnosti,“ vadí Pavlovi.

Někteří kritici namítají, že informace západních zpravodajců jsou zkreslené podobně jako v případě zbraní hromadného ničení v Iráku. „Ty zpravodajské informace o ruských vojácích na hranicích se nemýlí, v dnešní době, kdy máme satelitní snímky a tak dále, není pochyb o tom, že ruská vojenská síla na hranicích je ve stavu, kdy může kdykoliv zahájit vojenskou akci. Je tam obrovské množství mobilních obrněných i motorizovaných jednotek. A to se nedá schovat jako chemické zbraně a rakety,“ je si jistý generál Pavel.

Konflikt by prý mohly rozpoutat především dvě skutečnosti, které prezident Putin označil za červenou linii. „Putin několikrát hovořil o červené linii, kterou má být zvažované členství Ukrajiny v NATO, ale i případné rozmístění řízených střel na území Ukrajiny. Putin přitom zcela opomíjí, že Rusko má třeba v okolí Kaliningradu tolik střel, které mohou zasáhnout území NATO, že jakékoliv rozmístění střel na Ukrajině se tomu nemůže vyrovnat,“ nechápe Putinovo uvažování Pavel.

Rusové podle Pavla mohou také zkoušet pomocí provokací konflikt vyvolat, například prostřednictvím sniperů na hranicích. „To je stará, často používaná taktika, to by nikoho nepřekvapilo. Může to být snaha vyvolat vlastními aktivitami neadekvátní reakci a tu potom označit jako hlavní příčinu, proč Rusko muselo zasáhnout,“ varuje Pavel, kterému vadí, že Rusko zasahuje do věcí jiných suverénních států.

„Každá země má právo na sebeurčení, rozhodně bychom asi nechtěli před třiceti lety, aby Rusové určovali, zda můžeme vstupovat do EU nebo NATO. Proč bychom tedy dnes měli ponechat Rusku toto právo, pokud se jedná o Ukrajinu nebo Gruzii. Z těchto základních principů bychom měli stát na straně Ukrajiny,“ má jasno generál.

V případném konfliktu Ruska a Ukrajiny by byl podle Pavla problém, že Ukrajina není členem NATO, a tím pádem by vojáci NATO nemohli legitimně zasáhnout. „Ty organizace jako NATO nebo EU se ovšem jednoznačně vyslovily k podpoře Ukrajiny, takže nějaká opatření, jako sankce nebo materiální pomoc, by určitě přišly. Ale přímá pomoc by možná nebyla,“ vysvětluje Pavel.

„Ale já si myslím, že i Rusko ví, kde jsou hranice gamblingu, a že nemá zájem rozpoutat takhle zásadní konflikt, protože ten by se proti němu nakonec obrátil. I těm státům, které Rusko nyní podporují, by taková přímá agrese nebyla po chuti. To by se jen velice těžko zdůvodňovalo a ani ruská propaganda by k tomu nestačila, to by se prodávalo opravdu těžko,“ doufá Pavel, že vojenský konflikt nenastane.

NATO a Evropská unie by podle něj měly již nyní přistoupit k tvrdším opatřením, než jaká byla na Rusko uvalena po anexi Krymu. „Musejí přijít tvrdá a adresná opatření proti pilířům současného ruského režimu, a to jsou všichni ti oligarchové, kteří mají s Putinem dohody o spolupráci a jejichž majetek je z výrazné většiny v zahraničí. Pokud by došlo ke zmrazení toho majetku, a tím pádem podpory těchto oligarchů ruského režimu, tak by to mohlo mít mnohem větší dopad než nějaká plošná opatření,“ poradil na závěr generál Pavel.