Jaroslav Hutka zazpíval v listopadu 1989 na Letné a později se od Václava Havla dozvěděl, že svým zpěvem vlastně zachránil revoluci, protože potom, co dospíval, už se nedalo střílet do davu.

Jako pamětník bude zpívat také na akci Paměti národa 28. října. Na tomto koncertu naopak nebude zpívat Jarek Nohavica. A protože spolupracoval dva roky a později před svou zodpovědností kličkoval, Hutka právě pro Nohavicu pochopení nemá.

Pochopení neměl ani pro Karla Gotta. „On se stal tou hlásnou troubou okupačního režimu, kterej byl nepříjemnej a negativní, a on tam vlál jako prapor. Ten režim se o něj opíral,“ upozornil Hutka. Zdá se mu navíc, že podobnou roli hrál i po roce 1989 a vlastně zjemňoval pohled na komunistický režim i po sametové revoluci. Tím prý vlastně onomu socialistickému režimu sloužil až do své smrti.  

Naději pro českou budoucnost vidí Hutka v občanské společnosti a v demonstracích Milionu chvilek pro demokracii. „Mezi nimi nebyla žádná agresivita, vládla tam dobrá nálada, a to je nadějný,“ pravil Hutka.  

Zmínil i píseň o prezidentu Miloši Zemanovi, kterého popisuje jako sprosťáka a ožralu. „Ale prostě to, že náš prezident je figura ostudná, a řekl bych až taková strašidelná, to je nejen neštěstí, ale musí se to pojmenovat. Já si myslím, že on tu roli prostě nezvládá. Já ho nemůžu považovat za mého reprezentanta, za mého prezidenta, i když jím je. Oficiálně jím je, ale není můj,“ prohlásil.