Philipp Heimberger upozorňuje, že cíle Evropské unie si odporují a buď se bude investovat do zelené transformace a zbrojení, nebo se bude snižovat zadlužení jednotlivých zemí, ale dohromady to není možné.
„Není jasné, jak mají národní vlády v EU dosáhnout rovnováhy: zvýšit vojenské výdaje a veřejné výdaje na klima a digitalizaci a zároveň dosáhnout primárních fiskálních přebytků ve střednědobém horizontu, aby splnily nová fiskální pravidla EU,“ říká analytik z Vídeňského ústavu pro mezinárodní studia.
It is unclear how national governments in the EU are supposed to square the circle: to ramp up military spending and public expenditures on climate and digitisation while at the same time achieving primary fiscal surpluses over the medium run to meet new EU fiscal rules. pic.twitter.com/lPLeyYGGJR
— Philipp Heimberger (@heimbergecon) January 23, 2025
Z dat za rok 2024 je patrné, že státy jako Francie, Německo, Španělsko nebo Belgie měly schodkové rozpočty, přičemž Francie dosáhla dluhu dokonce ve výši 4 % HDP. Podle cílů Evropské komise by přitom zmíněné státy měly v horizontu několika let dosáhnout na přebytkové rozpočty.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Vyplývá to z Paktu o stabilitě a růstu, který vychází z dřívější Maastrichtské smlouvy a byl již několikrát novelizován. Aktuálně je kladen důraz na střednědobé plánování ve veřejných financích, přičemž pro Evropskou komisi je klíčovým indikátorem trajektorie výdajů. Budou se posuzovat střednědobá rizika i udržitelnost veřejného dluhu a podpora udržitelného ekonomického růstu.
Státy s deficitem nad 3 % HDP anebo dluhem přesahujícím 60 % HDP podle informací serveru Euractiv.cz obdržely tzv. technickou trajektorii, což je detailní plán, který určuje směr k postupnému snižování zadlužení na přijatelnou úroveň. Státy se schodkem nižším než 3 % HDP a dluhem pod 60 % HDP by si měly tyto hodnoty ve střednědobém horizontu udržet a postupně je také zlepšovat.
Zajímavostí je, že Portugalsko a zejména Řecko najely na úsporná opatření a obě země se pomalu vzpamatovávají z vleklých ekonomických potíží. Před více než 10 lety přitom Řecku hrozil bankrot a jen zásah evropských i mezinárodních institucí zemi zachránil. Podmínkou jejich poskytnutí byly i masivní škrty napříč celou zemí. A úsporná opatření se začínají vyplácet, podle informací serveru Ekonom.cz už dokonce i ratingové agentury nedávno změnily svůj výhled pro zemi ze stabilního na pozitivní.
Jenže ve spojení s plány zelené transformace se to jeví jako nereálný požadavek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom v úterý na Světovém ekonomickém fóru v Davosu potvrdila, že zelené cíle zůstávají největší prioritou.
„Pařížská dohoda je i nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo. Evropa tedy zůstane v kurzu a bude nadále spolupracovat se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ uvedla von der Leyenová v reakci na odstoupení Donalda Trumpa od Pařížské dohody z roku 2015 a všech dalších dohod a ujednání podepsaných pod záštitou klimatické úmluvy OSN.
Na rozdíl od doby, kdy Trump v roce 2017 od Pařížské dohody poprvé odstoupil, tentokrát za setrvání USA veřejně lobbovalo jen málo světových lídrů. Von der Leyenová dokonce čelí sílícím výzvám ze své vlastní středopravicové strany, aby zmírnila legislativu EU týkající se změny klimatu.
Navzdory tomu prohlásila: „Změna klimatu je stále na vrcholu globální agendy,“ prohlásila podle informací listu Politico.
Například Česká republika bude muset podle studie Aspen Institute do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Jen do roku 2030 to bude přibližně 1,2 bilionu korun, jak upozorňuje časopis Forbes. Více než polovina investic by měla plynout do energetického sektoru, následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře zemědělství a odpadní hospodářství.
Kromě obrovských výdajů na Green Deal se zvyšuje tlak na zvýšení obranných výdajů. Donald Trump prohlásil, že by země NATO měly dávat na obranu až 5 % HDP. O nutnosti zvýšení výdajů hovořil i generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Evropské země vynakládají v průměru až čtvrtinu svého národního rozpočtu na důchody, zdravotnictví a sociální zabezpečení a my potřebujeme jen malý zlomek těchto peněz na to, abychom výrazně posílili obranu,“ uvedl Rutte podle informací serveru Echo24.cz.
Podle Rutteho není dostatečná ani evropská iniciativa, která chce v následujících letech do evropského zbrojního průmyslu nalít 1,5 miliardy eur (přibližně 38 miliard korun).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je potřeba revidovat Green Deal, který je v současné podobě pro rozpočty členských zemí nereálný?
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
