"Zisk bude výnosem pro vkladatele, tedy jednotlivé diecéze. Budou svobodné v tom, kolik peněz do fondu vloží," řekl deníku Holub. Spuštění fondu odhadl v polovině příštího roku, ve fondu by měly být stovky milionů korun. Diecéze nebo řeholní řády výnosy použijí na investice do škol, hospiců, oprav kulturních památek nebo na platy. Postupně jim totiž budou klesat příspěvky od státu.

Katolická církev má během třiceti let dostat jako náhradu za nevydaný majetek 47,2 miliardy korun navýšených o inflaci. Kvůli předpokládanému přísunu peněz už biskupové podle Holuba zpřísnili režim nakládání s majetkem - veškeré transakce nad 50.000 korun musí vedle farnosti schválit také diecéze. U majetku nad 40 milionů korun bude nutný souhlas biskupské konference.

Diecéze musely vypracovat byznysplány

Diecéze také musely vypracovat své byznysplány, aby bylo jasné, jak budou s majetkem, který získají, hospodařit. Byznysplány by měla každoročně vyhodnocovat nezávislá analytická skupina složená z externích odborníků, uvedl Holub.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání má stát 16 církvím a náboženským spolkům do roku 2043 vyplatit jako náhradu za nevydaný majetek dohromady 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve podle Holuba jednají s Ministerstvem financí o tom, že by část této částky dostaly formou dluhopisů.

V restitucích mají církve dostat také nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zároveň se bude církvím během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Kvůli restitucím se mají zástupci církví ve čtvrtek setkat s představiteli ČSSD, která by ráda snížila finanční kompenzace nebo vyňala z restitucí Pražský hrad.