Vicepremiér Jan Hamáček otočil a předložil vlastní návrh zrušení superhrubé mzdy, kdy počítá s výší daně 19 % pro zaměstnance do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro vysokopříjmové zaměstnance. Jde tak přitom proti plánu Andreje Babiše, který počítá s daní ve výši 15 %. Tuto variantu přitom v létě podporoval. Informovaly o tom například Novinky.

Celý článek ZDE

Pro lidi však bude mít i 19% daň pozitivní efekt. V současné době se totiž zdanění vypočítává z takzvané superhrubé mzdy, tedy z hrubé mzdy a odvodů, které platí zaměstnavatel. Toto efektivní zdanění je 20,1 %, tedy více, než činí návrh jak Jana Hamáčka, tak Andreje Babiše. Rozdíl je tu však ten, že zatímco návrh Jana Hamáčka nechá lidem v peněžence stokoruny, tak původní návrh s 15% sazbou dokáže ušetřit lidem i tisíce korun. Člověk, který má hrubou mzdu 26 tisíc korun, by měl díky původnímu vládnímu návrhu ušetřit 1335 Kč; zaměstnanec s hrubou mzdou 50 tisíc, by si měl polepšit o více než dva a půl tisíce. Oba návrhy, jak ten Jana Hamáčka, tak ten Andreje Babiše, však počítá se speciální daní ve výši 23 % pro zaměstnance, kteří vydělávají více než čtyřnásobek průměrné mzdy, což je přibližně 140 tisíc korun.

„Jsme přesvědčeni, že musíme dát lidem v tomto období jasný signál, že se o ně postaráme, a zkrátka snížíme daň na těch patnáct procent, jak původně ODS slibovala, ale lidi podvedla. Návrh je tedy sazba 15 %; sazba 23 % u čtyřnásobku průměrné mzdy se nemění,“ komentoval premiér Babiš dojednanou dohodou mezi ANO a ČSSD v srpnu.

Se změnou výpočtu daně má však problém Národní rozpočtová rada. Návrh státního rozpočtu, o kterém se nyní vedou diskuse, totiž nepočítá se změnou výpočtu daně. V tomto zásadním dokumentu tedy nejsou zohledněny dopady snížení výše daně, což by mohlo přispět ke snížení daňového výběru. Na toto poukazuje právě Národní rozpočtová rada (NRR), jejíž předsedkyní je ekonomka docentka Eva Zamrazilová, a nedoporučuje, aby Sněmovna návrh státního rozpočtu schválila. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.