„Tři nebo čtyři desítky osobností podepsaly protest "proti falšování historie", který je zaměřen vůči jednotlivému prostředku masové komunikace, konkrétně Mladé frontě Dnes. Ta si dovolila zveřejnit názory lidí, které v posledních letech příliš nezazněly. Za mediální nosič si petenti zvolili Deník N, jinak jej světu přiblížily pouze Parlamentní listy. Tři nebo čtyři je rozdíl. V textu se píše o čtyřech desítkách, na twitterovém účtu deníku pak o třech. Což by bylo jedno, kdyby se protestující nesnažili peskovat kvůli falšování jiné. Nejzajímavější na věci je, jak se tři nebo čtyři desítky osobností snaží dělat historii z událostí, které většina z nás či přímo zúčastněných pamatuje. Taková situace tu prostě je a nelze ji odestát. Listopadu se zúčastnili i ti, kteří dosud nebyli tolik slyšet. Třicet let staré události tak zatím nejsou předmětem historicko-ústavních fajnšmekrů, nýbrž stále živé diskuse. Každý může mít různé pohledy na interpretaci a zejména právo na výklad a na možnost jej sdělit veřejně. Říká se tomu svoboda projevu. Co se týká faktů, většina je jich dostatečně známá, došlo k předání moci, jak to trefně charakterizoval Petr Pithart. MF Dnes jako přímý nositel listopadové tradice se zcela legitimně a logicky rozhodl do všeobecné diskuse přispět,“ shoduje se Kňourek s Fenclem. 

 

 

Ačkoliv tedy Deník N hovoří o čtyřech desítkách osobností podepsaných pod výzvou, jmenuje pouze třicet. Mezi nimi je např. bratr prezidenta Havla Ivan M. Havel, dále Dagmar Havlová, bývalý senátoři Daniel Kroupa a Jan Ruml, poslanci ODS Pavel Žáček a Marek Benda či diplomaté Michael Žantovský a Petr Kolář. Z řad umělců a aktivistů například Monika MacDonagh-Pajerová, písničkáři Jaroslav Hutka a Michael Kocáb či režiséři Jan Hřebejk a Olga Sommerová.

 

„Fascinující je nejen útok na jedno konkrétní médium, ale zejména způsob jeho provedení. Nechme stranou dětinské příklady, uvedené v provolání. Zaměřme se na nosný odstavec. "Podporujeme ověřování naší nedávné historie a vítáme snahu dát hlas širokému spektru lidí, díky nimž byla Sametová revoluce možná. Ale snaha zpochybnit integritu lidí, kteří soustavně hájí hodnoty roku 1989, je něčím jiným".