Snyder v úvodu podotkl, že Bidenova zahraniční politika se zásadně liší od Trumpovy. „Zahraniční politika pro něj je realita, ne jen nějaké podium pro domácí politiku, jako tomu bylo u Trumpa,“ zdůraznil s tím, že  Biden také věří ve strukturu aliancí. Pro země ve střední Evropě to klade zajímavé otázky. Podotkl také, že autoritářské režimy oproti demokracii nemají budoucnost. „Demokracie musí být formulována jako cesta do budoucna,“ dodal a pokračoval, že pro demokracii bylo posledních 15 let těžkých.  

Na summitu zemí NATO označil generální tajemník vzájemné vztahy Ruska a NATO za nejhorší od konce studené války. „Řekl bych, že se dost věcí změnilo. Například to, jak jednoduché je dotknout se jiného státu. Rusko tak přistupuje k zahraniční politice ve střední Evropě i k České republice, snaží se najít slabé místo a neviditelně napadnout,“ varuje s tím, že takové aspekty samozřejmě zhoršují vzájemné vztahy. Jsou to konstantní problémy, o kterých je potřeba podle něj mluvit.

Častým tématem je také plynovod Nord Stream 2. Ten je podle něj nastaven tak, aby Ruský plyn nemusel procházet Ukrajinou. Myšlenkou je tedy odepřít Ukrajině jakýkoliv vliv. „Jestliže obejdou Ukrajinu, tak se potvrdí výsledek ruské invaze,“ uvedl historik a pokračoval, že Rusové si myslí, že to bude mít politické dopady. Je to také důvod, proč to dělají.

Moderátora dále zajímá, jak by se Západ měl chovat vůči Moskvě. „Nejlepší politika vůči Rusku je dobrá politika vůči Ukrajině, je velmi těžké působit na Rusko přímo,“ říká americký historik Timothy Snyder s tím, že důležitá je pomoc Ukrajině nebo Bělorusku, protože tam je možné vykonávat určitý vliv. „Pokud bude fungovat ukrajinský stát, tak to ztíží ruský imperialismus,“ dodal.  

Došlo také na komparaci přístupů zemí vůči Rusku. Poláci jsou jiní, podle něj, jsou v zásadě protiruští. Zahraniční politiku mají nastavenou tak, aby Rusko zpomalovali. V pobaltských státech se zase snadněji definuje ruská hrozba. A Češi mají podobnou pozici jako Rakousko. „Mají pocit, že jsou vzdáleni, nejsou přímo ohrožováni a jsou připraveni ke kompromisu,“ ohodnotil přístupy států.

Nechyběla ani aféra Vrbětice. „Kauza byla zajímavá, bylo to poprvé, kdy většina českých politiků musela zaujmout nějakou pozici, musela se vyjádřit, včetně premiéra,“ zhodnotil. A dodal, že záměr se  týkal širšího projektu ruské invaze na Ukrajině a destabilizace právních států. „Češi by si měli dělat větší starosti vůči Rusku, než si dělají.  Není to záležitost územní. Obecně se snaží podkopávat vládu práva,“ podotkl. Neustále se pokoušejí vyvolávat obecně strach a nedůvěru vůči Američanům. Hodnotí to jako pokus, jak změnit náhled na svět.