Většina lidí si myslí, že majetek církví je sporný, napřed udělat inventuru a potom teprve navracet, to si myslí histork Šebek. Přiznává, že občas církve dostávaly majetek i neprávem, často byl majetek součástí aristokratického majetku, ale církve měly dispoziční právo. Někteří vládní představitelé argumentovali, že církevní majetek je veřejný.

Sledujeme téma Miliardy pro církve

Odluka nikdy neproběhla

Historik také upozorňuje, že u nás nikdy nenastala odluka státu od církve. “Ano církev měla omezená dispoziční práva, po roce 1948 ji byl majetek zestátněn a ukraden, byl to majetek, který ji byl prokázán a odebrán, například arcibiskupství, biskupství, řeholní řád,“ řekl Šebek v pořadu Hyde park.

Spory se vlečou

Spory o vyrovnání trvají už dvacet let. “U nás je nevraživost vůči církvi. Církev je tady vnímána špatně už dlouhou dobu, je terčem sekularizované společnosti,“ zdůvodňuje historik, proč většina obyvatel republiky nechce církevní restituce.

“To, co je kolem restitucí, je i dlouhodobé vnímání církví, kořeny sto padesát let zpátky, naše národní otázka,“ říká historik a dodává, že v době komunistického režimu se to prohloubilo. „Komunisti s tím dokázali dobře pracovat,“ myslí si.

Jak vracet?

Na jakém základě se bude majetek vracet není zcela jasné, je dosti možné, že se spoustí vlna žalob. “Je to složitá věc, ale hlavně otázka komisí, které vše už připravovaly,“ dodává Šebek.

Stát za čtyřicet let, co tento majetek vlastnil vydělal podle komise 230 miliard. Jak se ale ke všemu postaví církve a budou umět vůbec hospodařit, to je i podle historika těžká otázka. “To je přesně ten problém, církve samy se budou muset učit jak, spravovat a zacházet s majetkem. Nad tím by měla dohlížet jednotka elitních ekonomů, ale i tady mohou být špatné manažerské kroky nebo podvodníci.“

S diváky se historik Šebek shodnul na tom, že by celkovou image církví vylepšilo, kdyby by se oddělila od státu.

Věci veřejné jen chtějí volební body

Odmítavý postoj Věci veřejných vidí historik Šebek jako populismus, protože 70 procent obyvatel, kteří odmítají církevní restituce, je pro ně velká volební skupina. “Tady je spíše pozoruhodné, že se církve mezi sebou dokázaly dohodnout,“ dodává historik.