„My se pohybujeme v situaci, kdy jak v pandemické krizi, tak v ekonomické krizi lidé nedůvěřují státu. A pokud chceme zlepšit situaci, tak musíme přesvědčit lidi, že ten stát ví, co dělá, že má nějakou vizi, že má nějaký cíl. Lidem je potřeba dát vizi. Lidé nemají vizi, žijí ze dne na den a potřebují vizi. Cestu představuje očkování. Když se podíváte na Dánsko, tak naočkovali 85 tisíc lidí za den. To jsou čísla, o kterých se nám mlže jenom zdát,“ upozornila ekonomka Nerudová ve studiu České televize.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a od července 2020 viceprezident Hospodářské komory ČR Prouza uznal, že když někdo v časech zhoršující se epidemie otevírá restauraci, nedělá dobře. Je tu však podle něj jedno „ale“. „Není to dobré řešení, ale co jiného jim zbývá, když prostě přicházejí o firmy, které tady budovali dvacet nebo třicet let,“ upozornil Prouza.

Havlíček uznal, že klesá důvěra lidí v politiky. Lidé jsou frustrovaní a hledají viníka této situace. „Ale není pravda, že všechno, co se tady dělá, se dělá špatně. Buďme tady trošku hrdí, buďme také trošku objektivní,“ žádal před kamerami Havlíček. S tím, že Dánsko je sice v očkování lepší, ale Česko si vede lépe než Švédsko, Rakousko a řada dalších zemí.

Nerudová však upozornila, že vláda podnikatelům slibovala stovky miliard pomoci, ale po deseti měsících jim vyplatila jen zlomek slibovaných kompenzací. Premiér Andrej Babiš a ministr Karel Havlíček slibovali napumpovat do ekonomiky až 1200 miliard. „Byla poskytnuta jedna dvacetina z té plánované pomoci,“ kroutila hlavou Nerudová.

Havlíček začal okamžitě oponovat: „Tady se sčítají jablka s hruškami a ví to i paní rektorka. Buďme korektní. Byla vyplacena jedna pětina,“ řekl Havlíček.

Nerudovou však nepřesvědčil; trvala na tom, že v Německu a v Rakousku poskytují pomoc efektivněji podle tržeb z loňského roku, což je prý lepší než český systém kompenzace nákladů. A je to podle ní také výchovné, protože podnikatele motivují k tomu, aby správně přiznávali tržby a platili daně. Pokud totiž v minulosti skutečné tržby tajili, dnes jsou na tom bití.

Ani Havlíček však svůj názor nezměnil. Konstatoval, že ani kompenzace podle tržeb není absolutně spravedlivá a ve skutečnosti vede k tomu, že některé podniky by dík tomu mohly dostat vyšší kompenzace, než by si zasloužily podle nákladů. Stát podle něj nemůže lidem kompenzovat jeich investice do modernizace restaurací či penzionů.

Prouza, hlasitě volal po tom, aby kompenzace dostávaly i firmy z dodavatelských řetězců, jako jsou např. prádelny, kterým zakázky poklesly na nulu poté, co museli uzavřít své podniky hoteliéři.