Redaktor MF Dnes Luboš Palata vnímá, že postkomunistické státy střední Evropy se vydávají cestou nacionalismu a omezené demokracie, která nectí pravidla svobodného světa. „Promrháváme tak šanci stát se Západem,“ uvedl ve svém dnešním komentáři. 

Neopomněl také uprchlickou krizi. „Fascinovanost tímto tématem je o to větší, o co méně se nás evropský problém roku, nebo spíše druhého půlroku jako Čechů dotkl,“ píše. 

Následně si všímá slov maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítl Západ jako vzor. „Jde o odmítnutí jeho liberální demokracie s vyzkoušenými pojistkami svobody v podobě dělby moci, kontrolní funkce opozice a svobodných médií, férové politické soutěže a chápání demokratických politických oponentů jako protihráčů, a nikoli nepřátel,“ poznamenává Palata. Střední Evropa podle něj dostala před více než deseti lety jedinečnou šanci se tímto Západem konečně stát. „Jenže při rozšiřování Unie na Východ nikoho nenapadlo dát do smluv pojistky proti omezování demokracie, tak jak to předvedlo Orbánovo Maďarsko po roce 2010,“ dodal. A Poláci již přecházejí na maďarskou cestu, Slovensko a Česko prozatím ne, ale i tady se objevují znepokojivé signály, píše Palata. 

„Bez Maďarska a hlavně Polska bude ve střední Evropě mnohem těžší udržet i v příštích letech prozápadní kurz. Pomoci by snad mohla vzpomínka na nejlepší tradice Čechů, Česka a Československa. A opakování staré pravdy, že v této zemi se žilo nejlépe a nejsvobodněji, když byla součástí Západu a řídila se tam platnými pravidly,“ uzavřel svůj komentář Palata.

Letošek plný hnusu

Situace v Evropě si všímá i Matúš Kostolný, šéfredaktor slovenského Denníku N. „Letošek byl obzvlášť výživný a plný hnusu. To, co se rozjelo s příchodem uprchlíků do Evropy, by mě asi za normálních okolností úplně zničilo. Slovenský premiér Fico a jeho jednobarevná vláda se rozhodli udělat z uprchlíků hlavní bod volební kampaně. Po celé zemi visí jejich billboardy křičící: Chráníme Slovensko. Jako kdyby tu byly tisíce uprchlíků. Ve skutečnosti na Slovensku žádné nepotkáte. A těch pár desítek je pod zámkem, aby neobtěžovaly,“ poznamenává v dnešním komentáři pro Hospodářské noviny. Kostolného podle jeho slov drží nad vodou ti, kteří jsou ochotni riskovat pro nejistý sen o nezávislosti a čisté radosti z práce. „To by jeden musel být slepý, aby si neuvědomil, že to s námi není tak zlé, jak se zdá,“ řekl.

Blbá dobrá nálada

Petr Honzejk si v Hospodářských novinách všímá výroku prezidenta Miloše Zemana ve vánočním poselství, že blbá nálada skončila. „Je ošidné to rozporovat – člověk se pak lehce ocitne v pozici, kdy je obviněn z toho, že sám blbou náladu šíří. Ale nelze jinak,“ uvedl s tím, že ekonomický optimismus se příliš nepromítá ani do celkového životního pocitu jednotlivců, natož do naladění celé společnosti.

„Ta je naopak nejrozhádanější od roku 1989. Vidíme to všude možně. V politice opozice stojí na barikádách a znemožňuje vládě plnit program. V diskusích na sociálních sítích se vzájemná nevraživost odpůrců a zastánců přijímání uprchlíků zvolna proměňuje v nelíčenou nenávist. Slovník společnosti hrubne, hranice možného se posouvají. Přibývá projevů, které jsou pojmenovatelné i jazykem trestního práva. Ne, takhle dobrá nálada nevypadá,“ konstatuje Honzejk.

„Skrze katalyzátor uprchlické krize vyplouvá na povrch celková neujasněnost, kam vlastně patříme, jaké hodnoty chceme zastávat a co jsme pro ně ochotni obětovat. To vše má výraz v obecně houstnoucí společenské atmosféře,“ poznamenává Honzejk s tím, že ostatní středoevropské země však prodělávají možná ještě hlubší krizi identity.