Telička slíbil, že mnoho věcí bude v Bruselu ovlivňovat, i když jej do Evropského parlamentu nezvolili.

Výsledek podle něj zhruba odpovídá časovým a finančním možnostem hnutí Hlas. Telička připomněl, že v některých regionech hnutí dokázalo porazit některé tradiční strany.

„Náš program byl analytiky označen jako nejpropracovanější,“ blýskl se. Evropské volby byly pro jeho hnutí hlavní prioritou, nyní by se ale chtělo zaměřit na krajské volby v příštím roce.

Připustil, že během dvou měsíců bylo těžké hnutí lidem představit. „Zlom jsme začali vnímat až v posledním týdnu před volbami. Kdybychom měli o týden více času, tak by to možná vypadalo jinak,“ myslí si. Uznává ale, že hnutí nemělo šanci. „Na ty skromné podmínky, ve kterých jsme začínali, je to slušný výsledek,“ dodal.

K tématu se v průběhu debaty několikrát vracel, a když se to opakovalo, moderátorka se jej zeptala, když si tedy stěžuje, že ho voliči neznali, tak proč si nedal své jméno do názvu kandidátky. „To bych si fakt připadal jako úplnej pitomec,“ odmítl europoslanec.

To však neznamená, že výsledků voleb do europarlamentu lidsky nelituje. „Z Evropského parlamentu odcházejí lidé, kteří si to tam odpracovali, a zároveň tam uvidíme polonácky,“ zalitoval.

Pak se pochlubil, že když se nedávno v Bruselu jednalo o vzniku nové evropské strany, byl tam z ČR on jako jediný. Andrej Babiš i všichni ostatní seděli doma.

Pak si stěžoval, že neměl takové možnosti předvolební prezentace jako jiní. Například do velkých předvolebních debat zvali jenom parlamentní strany.

„Kvalita lidí, jaké máme na kandidátce my, mladé, vzdělané, kompetentní, to je tak solidní fundament, že je to ještě důležitější, než 60 tisíc hlasů, co jsme dostali,“ říká Telička.

Když volby skončily, psal na Twitter, že před pěti lety dopředu věděl, že má zvolení skoro jisté, zatímco nyní prožívá nejistotu, ale také nezávislost a svobodu.

Ve studiu k tomu řekl, že v ANO měl velmi jisté postavení, i když dnes Andrej Babiš vykládá, že s Teličkou už nepočítá. „A evropskou politiku ANO jsem dělal v době, kdy ještě byla rozumná, předtím, než se otočila o 180 stupňů,“ připomněl. Takže si skutečně je jistý, že na kandidátce ANO by byl jistotou.

Teď už jej to však prý nezajímá. „Hnutí ANO je historií pro mě osobně, a doufám, že brzy bude historií i pro Českou republiku,“ dodal. Moderátorka mu namítla, že hnutí ANO volby vyhrálo a nevypadá, že by se chystalo zamířit do historie.

Telička namítal, že vyhrálo při volební účasti 28 procent a za použití neuvěřitelných materiálních prostředků Andreje Babiše. Stěžoval si, jak Babiš využíval svá média. „Ale je to realita, to není stížnost,“ uzavřel svou lamentaci.

„Když si vezmu všechny ty možnosti, včetně rozdávání ze státního rozpočtu, tak těch jednadvacet procent bůhvíjaký úspěch není,“ dodal.

Načež se pochlubil, že v roce 2014 dokázal získat přes 50 tisíc preferenčních hlasů, a to za mnohem nižší volební účasti. „A v roce 2004 jsem byl nejpopulárnějším politikem,“ připomněl pár měsíců, kdy působil jako eurokomisař. Takže vehementně odmítl, že by někdy lezl po něčích zádech.

„Vždy jsem šel svou cestou, podle vlastních zásad. Udělal jsem to v roce 2004 a udělal jsem to před dvěma lety znovu. A nikdy ze svých zásad nesejdu, zejména poté, co jsem koncem osmdesátých let udělal svou životní chybu,“ připomněl anabázi v KSČ. Současné svědomí má prý čisté.

Jeho současností je prý hnutí Hlas, kterému věří i do budoucnosti. K tomu vyprávěl, kolik lidí mu po volbách psalo, že Hlas by byl jejich první volbou, ale bojí se propadnutí hlasu, takže to nyní ještě hodí někomu jinému. A takových dopisů a mailů prý od voleb dostává desítky. „Jeden pán mi psal, že se bojí, že jeho hlas pro Hlas propadne Burešovi,“ citoval doslova se známou přezdívkou premiéra Babiše.

Odmítl, že by Hlas fragmentoval politický prostor, protože spousta stran má podle něj problém přelézt pět procent i bez Hlasu.

Sebevědomí prokázal i vzpomínáním, jak třikrát odmítl nabídku být ministrem, a jednou dokonce nabídku vést v Praze ČSSD proti Mirku Topolánkovi. „Tehdy tam ČSSD prohrála asi o dvě procenta, myslím si, že i díky tomu, že jsem tu kandidátku nevedl,“ řekl Telička.

„Ale já jsem to tehdy odmítl, protože mám určité zásady, ať už se o mně píše cokoliv,“ ujistil. Takovou zásadou je například to, že se vždy dokázal postarat sám o sebe a nemusí nikde prosit.

„A dokážete žít bez Bruselu?“ ptala se novinářka. Telička odpověděl, že by nedokázal žít bez Evropské unie. Ale k tomu, aby se v ní prosadil, prý nepotřebuje žádnou funkci nebo prebendu.

Odmítl, že by v Bruselu přijal nějakou funkci. Chce stavět hnutí Hlas a přitom se živit v soukromém sektoru. V současnosti ale prý neví, jaká bude jeho profesní budoucnost.

Pak se debata znovu přesunula k EU. K eurovolbám přišlo 28 procent voličů, což je český rekord, ale z celoevropského hlediska podprůměr. Moderátorku zajímalo, zda to není tím, že lidé nechápou, k čemu je EU dobrá, a politici jim to nedovedou vysvětlit.

„Naprosto selhávají,“ souhlasil Telička. On sám prý ale dělal, co mohl. Odkázal se přitom na statistické analýzy bruselských institutů, které jej chválí, dokonce vychází tak, že to „mezi českými kolegy nemá srovnání“.

Politici podle něj selhali, lidé nechápou, k čemu je EU dobrá, a využívají toho populisté.

Vyjádřil také názor, že v Bruselu je důležitější, jaký má člověk program a odhodlání jej prosazovat, než kolik má křesel.

„V tom jsem se ve frakci ALDE rozcházel s Guyem Verhofstadtem, který pořád jenom vykládal, kde je jaký počet poslanců,“ vzpomínal. On chtěl přitom hledat věcná řešení.

Moderátorka TV Seznam pak suverénně hodila do euroskeptického pytle dohromady SPD a ODS a ptala se, jak tedy bude v Bruselu znít český hlas.

Telička to ale odmítl: „TOP 09/STAN, ODS, KDU a Piráti si zaslouží gratulaci,“ prokádroval vůli českých voličů.

Jiný případ je hnutí ANO. Telička má prý zkušenost, že byl na schůzi obvykle jediný, kdo byl ochoten jít do názorového střetu. A nebylo to prý autoritativními metodami Andreje Babiše, ten byl ochoten debatovat, ale spíše jejich neochotou za svůj názor bojovat.

V každém případě se ale prý hnutí ANO odklonilo od svého původního proevropského étosu.

„Mají jednadvacet procent, volby vyhráli, a z mého pohledu je to prostě špatně pro Českou republiku,“ čílil se.

SPD je prý ještě tragičtější, stejně jako jedna přežívající europoslankyně za KSČM.

Naopak Teličku mrzí neúspěch tradiční levicové ČSSD. „Jejich europoslanci, s výjimkou pana Kellera, měli výsledky,“ všiml si. Ocenil například poslankyni Sehnalovou a její boj proti dvojí kvalitě potravin. Téma si prý skutečně „odpracovala“, než jí jej uzmuli „ti, co staví na strachu, na izolaci, na vyvolávání pocitu nepřítele“.

„To heslo – ochráníme Česko tvrdě a nekompromisně – je absurdní,“ myslí si Telička.