Podle šéfa Elysejského paláce čelí Evropa v současnosti vedle následků ekonomické krize rovněž krizi bezpečnosti a jednoty, které jsou vyvolány terorismem, občanskými válkami a z nich plynoucím přílivem uprchlíků. "Každá krize znamená vyvolání strachu. Musíme se strachem žít, ale nesmíme se nechat strachem ovládnout," apeloval Hollande na země EU, aby se nesnažily uzavírat před světem a neodmítaly uprchlíky.

V některých zemích EU v současnosti existují tlaky na obnovení vnitřních hranic mezi jednotlivými státy unie, což má zabránit volnému pohybu neregistrovaných běženců a migrantů. "Zpochybňování schengenského prostoru navracením hranic by byla tragická chyba. Je třeba řešit vnější hranice posílením ochrany států na okraji EU," prohlásil francouzský prezident. Návrat k národním státům by byl podle jeho slov velká chyba. Nacionalismus pak prý vede i válkám.

Ve Štrasburku vystoupil společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž projev na Hollandeovu řeč navázal. Oba státníci přijeli do sídla EP více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989. Hollande v této souvislosti zmínil, že mezi oběma návštěvami existují paralely. I jejich předchůdci prý do Evropy přijímali nové evropské občany, "kterým se však tehdy neříkalo uprchlíci". Šlo tehdy o desítky milionů obyvatel postkomunistických zemí.