Profesor Piťha hovořil při příležitosti svátku svatého Václava v katedrále svatého Víta. „Jsme nepoučitelní, a podle toho dopadneme,“ varoval hned na úvod kázání. Pak hovořil o zvrácených zákonech namířených proti tradiční rodině. Dokonce vyjádřil názor, že ideologický zdroj těchto snah lze najít v marxismu, a dokonce v nacismu, o čemž se cudně mlčí.

„Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány,“ zvěstoval Piťha zkázu. „Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž,“ vykresloval apokalyptický obrázek kněz a dodal: „Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění,“ vyjádřil své obavy při kázání. Mířil při tom zejména na Istanbulskou úmluvu, kterou má v dohledné budoucnosti ratifikovat Parlament.

Propagátoři úmluvy tvrdí, že její podstatou je pouze ochrana před sexuálním násilím, ochrana obětí a trestání pachatelů. Je prý třeba se zaměřit zejména na sexuální násilí mužů a chlapců, protože průzkumy prokázaly, že násilí mužů na ženách je častější a více společensky akceptované. Kritikům ale vadí, že muži jsou v úmluvě vykreslováni jako predátorští násilníci a sexuální násilí je prezentováno jako dominantně mužská záležitost. Hovoří se tam rovněž o „výzvě ke změně postojů a zažitých stereotypů“, což mnozí chápou jako sociální inženýrství a určitou násilnou „převýchovu“.

V úmluvě se také tvrdí, že pohlaví je pouze společensky konstruovanou kategorií, což profesoru Piťhovi také velmi vadí. A tento názor nevyjádřil zdaleka jen on. Podobně odsuzující stanovisko vydala Česká biskupská konference a rovněž někteří politici KDU- ČSL.

V reakci na jeho slova se ozvalo množství názorových odpůrců Piťhy i kardinála Dominika Duky, který profesorovi okamžitě vyjádřil podporu. Nejobsáhleji zareagoval teolog Tomáš Halík dlouhým textem v sobotních Lidových novinách, nazvaným „Prodavači strachu“.

Tam psal, že podobné extrémní výroky, podle Halíka na hranici trestného činu, trousí profesor Piťha již několik let. Zalitoval, že Piťha, který mu prý za společného boje proti komunismu v podzemní církvi byl „opravdu blízký“, nyní vykládá věci, kterými je i řada Halíkových přátel konsternována.

Ještě více znepokojující podle Halíka je, že tento člověk zjevně významně ovlivňuje názory kardinála Duky, hlavy všech českých katolíků.

Tito lidé jsou podle Halíka stále agresivnější, protože se obávají reforem církve ražených papežem Františkem a sklouzávají až k „pravicovému extremismu“. Jak ale Halík spokojeně dodává, „návrat před Františkovy reformy je nemožný“.

Pak do svého varování přimíchal ještě fašismus a „populistické politiky kupčící se strachem“ a vymezil pozice, ve kterých on a jeho liberální přátelé jsou „služebníky radosti“, zatímco Piťha a jemu podobní místo toho nabízejí „jedovatého hada“.

„Obávám se, že zvláště dnes, kdy populističtí politici kupčí se strachem, by Ježíš s těmi, kdo toto nebezpečné zboží zavlékají do chrámu, naložil podobně jako s těmi, kteří v jeruzalémském chrámu prodávali ovce a holuby,“ zakončil Halík své šíření naděje.

Organizace zvaná Česká ženská lobby se proti Piťhovu kázání okamžitě rozhořčeně ohradila, že profesor varoval před něčím, co prý z Istanbulské úmluvy vůbec nevyplývá. A následně se rozhodla na něj podat trestní oznámení.

Důvodem má být „úmyslné šíření poplašné zprávy“. „Dle našeho názoru využil vlivu vyplývajícího z jeho postavení, aby zamezil ratifikaci mezinárodní úmluvy, jejímž primárním účelem je ochrana lidských práv,“ napsala k tomu nezisková lobby na Facebooku.

Šíření poplašné zprávy je trestným činem, za který by osmdesátiletý profesor teologie mohl skončit ve vězení až na tři roky, případně až na pět let, pokud by byl členem organizované skupiny.

Když ParlamentníListy.cz objasnily meritorní podstatu trestního oznámení České ženské lobby zkušené znalkyni českého trestního práva Kláře Samkové, začala se dlouze a hlasitě smát. „Tak to jim přeju hodně štěstí,“ dodala se smíchem. Takto formulovaná žaloba podle Samkové nemá velké šance na úspěch. Pochopila by prý civilní žalobu na ochranu osobnosti, ta by dávala smysl, ale konstrukce přes trestný čin šíření poplašné zprávy je podle ní nesmyslná.

Vážněji už dodala, že takovéhle naivní pokusy kriminalizovat názorového oponenta jsou dnes čím dál častější. „Lidé stále častěji věří, že za dvě tři hodiny něco namastí a soud to potom vyřídí za ně,“ popsala právnička svou zkušenost.

Pociťuje to prý i při své právní praxi. „Nemine týden, aby po mně někdo nechtěl něco takového sepsat,“ přiznává. Podobné tendence cokoliv žalovat a hnát před soud podle ní rostou zhruba posledních deset let. Ona však takové věci nedělá. „Právní podání není politický pamflet,“ vzkazuje žalující ženské lobby.

Pokud jde o Istanbulskou úmluvu, ta podle Samkové nabízí zajímavý právnický paradox. „Mě fascinuje, že všechno, o čem ta smlouva hovoří, už je dávno zahrnuto v právním řádu ČR,“ říká juristka.

Důvodem, proč byla tato úmluva přijata, tedy podle ní není to, co smlouva deklaruje, ale něco jiného.

„Je to především politický pamflet, v tom má monsignor Piťha jednoznačně pravdu,“ říká Samková. Cíle tedy nejsou legislativní a věcné, ale politické. „Cílem je nastavení nějakého ideologického režimu,“ myslí si právnička.

Nedomnívá se však, že by tento režim měl být „vládou homosexuálů“, jak říká Piťha. Podle Samkové jsou v tomto boji homosexuálové pouze zneužíváni určitými ambiciózními skupinami.

„Je to přesně stejné, jako jsem to zažívala celé roky s Romy. Pod záminkou zlepšení právního postavení menšiny se ve skutečnosti posílily elity, které za ni ‚bojovaly‘. Není to ve prospěch homosexuálů, je to ve prospěch homosexualistů,“ vyjasnila terminologii.

A kdo jsou ti „homosexualisté“, kteří na tom vydělají? Podle Samkové především lobbistické spolky maskující se jako dobročinné neziskové organizace.

Jedním z nich může být i Česká ženská lobby, která do kauzy tak vehementně vstoupila a žene osmdesátiletého profesora Piťhu před soud. Podle Samkové v této části neziskového sektoru vidíme někdy skutečně neuvěřitelné příběhy.

„Ono se to příliš neví, ale dodnes existuje Svaz žen,“ informuje doktorka Samková. Československý svaz žen byl před rokem 1989 významnou společenskou organizací začleněnou do  systému Národní fronty. Mezi jejími předsedkyněmi byly Gusta Fučíková nebo Marie Kabrhelová.

„Doposud má asi 400 místních organizací, ale kromě krásného webu nevím, že by se tato organizace zviditelňovala něčím jiným, než je účast na podpisu Istanbulské dohody,“ referuje Samková.

Sama vidí hlavní problém Istanbulské úmluvy ve zřízení zcela nového úřadu. „Ten si bude usurpovat dohled nad státními úřady – půjde tedy o rozvrat státu,“ obává se právnička. To je podle ní ještě větší nebezpečí než rozklad rodiny, o kterém mluvil profesor Piťha.