Sexuální chování zahrnující zvířata stejného pohlaví se zdá být častější u společenských zvířat, jako jsou primáti, čili u druhů, které potřebují utvářet komunity, chtějí-li přežít a rozmnožovat se. Takový je závěr studie vypracované výzkumníky ze Španělské národní vědecké rady (CSIC) a Granadské univerzity, o níž informoval článek v odborném časopise Nature Communications. Autoři výzkumu nepozorovali zvířata v jejich přirozeném prostředí. Profesor ekologie José María Gómez a jeho kolegové místo toho analyzovali databázi existujících informací o stejnopohlavních stycích a zrekonstruovali vývojové stromy s cílem zjistit, zda existují vazby mezi těmito aktivitami a mezi společenským chováním savců.

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Článek navazuje na rostoucí poznatky o zvířecí sexualitě. Vědci dlouho na homosexuální aktivity nahlíželi jako na evoluční paradox, neboť zvířata stojí cenný čas, který by mohla trávit hledáním partnera opačného pohlaví, s nímž by se mohla rozmnožovat. Někteří tento jev považovali za tzv. neadaptivní chování, které nepomáhá danému živočichovi přežít, zároveň však nepodkopává jeho reprodukční úspěšnost. Jiní na něj nahlíží jako na dědictví nahodilých sexuálních styků našich nejjednodušších předchůdců, tedy jako na součást normy, nikoli anomálii. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty.

Homosexualita může být způsob, jak rozptylovat konflikty

Její závěry jsou v souladu se zjištěními i dalších badatelů. „V sociálně vypjatých situacích podle všeho sexuální chování mezi stejnopohlavními partnery funguje jako způsob snížení onoho napětí,“ uvedla odbornice na primáty z Harvardovy univerzity Christine Webbová, která však se španělským týmem na studii nespolupracovala. Podle ní dává smysl, že i zvířatům slouží sex na různé účely, vzhledem k tomu, z jakých různých důvodů jej mohou mít lidé. Pro zvířata může být způsobem, jak rozptylovat konflikty, nebo i předehrou ke sdílení potravy. „Lví samci v Africe se přesouvají spolu a pomáhají si přežít. Také po sobě lezou a utužují vztahy více tělesnými způsoby, protože se navzájem potřebují,“ vysvětluje.

Skutečnost, že nejnovější studie se týká savců, může znamenat, že má potenciál napovědět něco i o evoluci člověka, ovšem stejnopohlavní sexuální aktivity u zvířat nejsou stejné jako lidská homosexualita. Ve většině případů se nezdá, že by zvířata vykazovala trvalou preferenci pro stejné pohlaví, nýbrž jakousi sexuální flexibilitu. Někteří odborníci odrazovali od vyvozování závěrů ohledně lidského chování z výzkumu o zvířecí říši. V ohlasech na zveřejněnou studii však nechyběly reakce, že se v zájmu politické korektnosti vytvořila studie-nestudie, která se jen zoufale snaží vysvětlovat chování zvířat tak, že je homosexualita normální, ačkoli pojem normální je odvozen od slova norma.