Sfárat kilometr pod zem a pak šlapat ještě třeba pět kilometrů do čelby. Tak vypadá začátek směny horníků na Dole Paskov. „To je docela zápřah, protože každý horník nese na zádech přes dvacet kilogramů střeliva. A rozhodně nejdete po rovině, ale v kopcích. Pak stroje navrtají čelní stěnu štoly, střelmistr to odpálí, načež se všechno musí vybrat. Je to pořád hlavně o manuální práci,“ popisuje Rostislav Palička, který fáral skoro čtvrt století a od minulého roku vede paskovské odbory, práci svých kolegů pro časopis Týden.

Průměrná mzda je 32 tisíc hrubého za riskantní dřinu hluboko pod zemí. „V našem regionu dostanete ve stavebnictví třetinový plat,“ vysvětluje Rostislav Palička, že v Moravskoslezském kraji je to s pracovními příležitostmi i platy špatné. Proto mu vadí, jak management mlží, jak to bude dál s Dolem Paskov. Nejprve mělo padnout rozhodnutí koncem srpna, pak se odsunulo na druhou polovinu září.

Protikladné informace a hrozba 40 tisíc nových nezaměstnaných

„Zaměstnanci jsou ve stresu. Havíři po šichtě brouzdají po internetu a zoufale hledají nějaké zprávy o ekonomické stabilitě NWR, z čehož vznikají neuvěřitelné dohady a fámy o osudu Paskova i celého revíru. A vedení mlčí,“ stěžuje si Rostislav Palička a pozastavuje se nad tím, že z jedné strany slyší informace o tom, že jen za první pololetí způsobil letos Důl Paskov ztrátu deseti miliard, ale pak se dozví, že těžba jedné tuny uhlí na Paskově znamená ztrátu tisíc korun. A protože za půl roku vytěžili 500 tisíc tun uhlí, vychází to „jen“ na půl miliardy.